Salim Muftić

Pochází ze starobylé rodiny Omić z Bosenské krajiny, která často střídala příjmení (ta se v Bosně a Hercegovině ustálila za rakousko-uherské okupace po roce 1878). V Sarajevu dokončil Gazi Husrev-begovu medresu, kde jeho otec Mustafa Hilmi-efendija Hadžiomerović (1816–1895) působil jako hlavní učitel, mudarris (1853–1888). Hadžiomerović kromě toho byl od roku 1856 sarajevský muftí a mezi lety 1882 a 1893 první reisu-l-ulema Islámského společenství v Bosně a Hercegovině.

Ve vzdělávání Salim následně pokračoval na Šarí‘atské soudní škole v Sarajevu (dokončil ji 1898) a v Istanbulu. Po návratu do vlasti byl na přímluvu bratra Mehmeda Refik-efendiji jmenován za mudarrise v Gazi Husrev-begově medrese (1900–1914). Na tomto postu setrval až do roku 1914, kdy byl jmenován sarajevským muftím. Roku 1930, kdy došlo k reorganizaci struktur Islámského společenství byl jmenován za předsedu nejvyšší duchovní rady, Ulema-medžlisu v Sarajevu, a současně zvolen ředitelem Gazi Husrev-begovy medresy (25. července 1930–17. března 1936). V této funkci působil šest let, než byl po opětovné restrukturalizaci Islámského společenství konečně penzionován. Jeho místo tehdy zaujal Fehim-efendija Spaho, jehož bratr Mehmeda Spaha vedl Jugoslávskou muslimskou organizaci (JMO), s nímž se v politických názorech rozcházel. Ve 30. letech, tj. po královském převratu v Jugoslávii, měl totiž na rozdíl od JMO blízko k vládnoucímu režimu. V této době se rovněž aktivně přičinil o rozvoj Gazi Husrev-begovy medresy a dalších muslimských středních škol. Begova medresa získala novou budovu, vzdělávací plán i ženskou sekci, tiskly se nové učebnice. Do toho podporoval snahu vydat Kurʼán v místním jazyce (roku 1938 vyšly hned dva překlady).

V září 1913 byl na seznamu tří kandidátů na post reisu-l-ulemy, císař František Josef I. nakonec ale vybral Mehmeda Džemaluddin-efendiju Čauševiće. Roku 1914 se stal místopředsedou Sdružení bosensko-hercegovské ‘ilmijje (Udruženje bosansko-hercegovačke ilmijje), stavovské organizace islámských duchovních pod vedením reisu-l-ulemy. Ta ale kvůli počínající válce ztratila na významu a prakticky zanikla.

Jeho bratr Mehmed Refik-efendija Muftić (1854–1916) byl hlavní mudarris v Gazi Husrev-begově medrese.

Salimova dcera Sejda se vdala za Hamdiju Ćemerliće, jednoho z prvních muslimských doktora práv, kterého podporoval na jeho studiích.