Quick Facts
Biography
Renáta Tyršová, roz. Fügnerová, (31. července 1854 Praha – 22. února 1937 Praha) byla česká historička umění a umělecká kritička, etnografka.
Život
Dětství a mládí
Renáta Tyršová byla dcera zakladatele Sokola, obchodníka a později generálního zástupce italské pojišťovací společnosti Jindřicha (Heinricha) Fügnera a jeho manželky Kateřiny, rozené Turecký.
Majetkové poměry rodiny byly dobré a základní vzdělání Renatě Fügnerové poskytoval domácí učitel (do školy nechodila). Učila se dvoujazyčně (česky a německy), otec s ní hovořil německy a matka česky; později ji další učitelé vzdělávali v kreslení a hře na piano; znalost jazyků rozšířila o francouzštinu, angličtinu a ruštinu. Na přání otce jí náboženská výchova nebyla poskytnuta. Situace se změnila, když otec Renaty 15. 11. 1865 zemřel; od jejích čtrnácti let se ujal jejího vzdělávání přítel a spolupracovník Jindřicha Fügnera Miroslav Tyrš; věnoval se zejména dějinám umění. Mladá Renáta Fügnerová se postupně stávala aktivní Tyršovou spolupracovnicí v jeho vědecké práci. Stávala se pomocnicí pro přípravu přednášek a chystala podklady pro Tyršovu vědeckou činnost; zejména třídila jeho sbírky fotografií a vedla korespondenci s nakladatelstvími. Aktivně vystupovala i v Sokole, kde byla od roku 1871 zvolena cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských.
V roce 1871 požádal Tyrš o jeji ruku.
Žena Miroslava Tyrše
28. srpna 1872 se Renáta Fügnerová, po nutném souhlasu poručníka a matky se sňatkem nezletilé, stala manželkou Miroslava Tyrše. Manželství zůstalo bezdětné a Renáta Tyršová se soustředila na podporu činnosti svého manžela. Spolupracovala s ním na zahraničních studijních cestách, zejména do Itálie, a postupně se vypracovala na samostatnou uznávanou autorku studií o výtvarném umění.
První samostatný kritický text, který zveřejnila v Národních listech v pouhých dvaceti letech, se věnoval obrazu Jaroslava Čermáka Raněný Černohorec. V roce 1878 zveřejnila v časopise Lumír studii o Petru Paulu Rubensovi.
Manželství trvalo 12 let, 18. srpna 1884 Miroslav Tyrš tragicky zemřel.
Další život - angažovaná vdova
Renáta Tyršová ovdověla v roce 1884, tedy v pouhých 30 letech. Byla jedinou dědičkou Miroslava Tyrše a věnovala se udržování jeho pozůstalosti a odkazu, navázala na jeho díle v estetice a kritice. Současně se věnovala vlastní publikační činnosti a angažovala se v Sokole. Byla též činná v Národní radě československé i v řadě národních spolků.
Byla aktivní ve veřejném životě, např. v prosinci 1885 podpisuje, spolu s předními kulturními pracovníky a intelektuály té doby výzvu Ve prospěch českého čtení.
Již v roce 1886 vyšel její slovní doprovod k Mánesovým ilustracím k Rukopisu Kralodvorskému, další publikace následovaly (mezi nimi vzpomínky na otce Jindřicha Fügnera a manžela Miroslava Tyrše).
Aktivně se zajímala o otázku ženského vzdělávání; roce 1907 byla jmenována "inspektorkou pro české dívčí školy výrobní"
Další oblastí zájmu Renaty Tyršové byl český a moravský folklor. Její zájem probudila výstava lidových výšivek, která se konala v roce 1886 v pražském Rudolfinu. Pro Jubilejní zemskou výstavu 1891 pomáhala připravovat expozici Česká chalupa.Folkloru věnovala Renáta Tyršová několik svých publikací.
Spoluzaložila v roce 1917 České srdce, smyslem tohoto centra bylo pomáhat potřebným.
V roce 1931 se stala čestnou doktorkou filozofie Univerzity Karlovy. V době insigniády (1934) se postavila na stranu spisovatelů hájících české nacionalistické studenty, kteří vyvolali nepokoje.
Většinu života prožila v bytě, který se nacházel v budově Sokola pražského na Sokolské třídě.
Renáta Tyršová v umění a literatuře
K životním jubileům Renaty Tyršové vycházely za jejího života oslavné sborníky a články v tisku. Roku 1907 vytvořil její portrét Max Švabinský.[1], v roce 1928 byla podobizna vytištěna barevným ofsetem. K 70. narozeninám byla vydána pohlednice s portrétem od Jakuba Obrovského. Busta Renaty Tyršové od sochařky Karly Vobišové-Žákové byla původně umístěna v Tyršově domě v Praze. )
Nakladatelství Paseka vydalo v roce 2005 monografii od Ireny Štěpánové.
Dílo (výběr)
- Lidový kroj v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1918
- Nauka o kroji, 1923
- O vkusu v úpravě domova a oděvu, 1923
- Jindřich Fügner: paměti a vzpomínky na mého otce, 2 díly, 1926
- Miroslav Tyrš: Jeho osobnost a dílo, 3 části, 1932–1934
Odkazy
Reference
Poznámky
Literatura
- ŠTĚPÁNOVÁ, Irena. Renáta Tyršová. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2005. ISBN 80-7185-693-2.
- ROZINKOVÁ, Kateřina. Renáta Tyršová a její role ve výtvarné kritice a teorii poslední čtvrtiny 19. století [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Dostupné online.
- KŘÁPKOVÁ, Petra. ROLE UMĚNÍ NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ POHLEDEM RENÁTY TYRŠOVÉ A ZDENKY BRAUNEROVÉ [online]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav Hudební vědy, Srovnávací uměnovědná studia. Dostupné online.
Externí odkazy
Autor Renata Tyršová ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Renáta Tyršová
