Karl Johann Wenzel, 5th Prince Paar

Karel Jan Václav kníže Paar (německy Karl Johann Wenzel Fürst von Paar, Freiherr auf Hartberg und Krottenstein; 7. července 1834 Bechyně – 21. dubna 1917 Vídeň) byl český a rakouský šlechtic, politik a velkostatkář. Byl dlouholetým poslancem českého zemského sněmu, v roce 1881 zdědil titul knížete a rozsáhlý majetek v Čechách (Bechyně). Poté byl dědičným členem rakouské panské sněmovny, získal Řád zlatého rouna.

Pocházel ze starého šlechtického rodu Paarů, narodil se jako nejstarší syn knížete Karla Paara (1806–1881) matka Ida Leopoldina (1811–1884) patřila ke knížecí rodině Lichtenštejnů. V mládí sloužil v armádě, do výslužby odešel v roce 1861 v hodnosti rytmistra. V roce 1863 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1866 byl v doplňovacích volbách zvolen za velkostatkářskou kurii poslancem českého zemského sněmu. Českým poslancem byl pak ještě v letech 1870–1872 a 1883–1895. V roce 1881 po otci zdědil titul knížete a rodový majetek, od roku 1881 byl zároveň dědičným členem rakouské panské sněmovny a v roce 1891 získal titul tajného rady. V roce 1896 obdržel Řád zlatého rouna. Užíval také čestný titul nejvyšší dvorský a generální dědičných zemí poštmistr, který byl již jen historickou připomínkou zásluh Paarů na rozvoji poštovnictví v habsburské monarchii v 16. a 17. století. V roce 1905 získal nárok na oslovení Jasnost (Durchlaucht). Zemřel ve Vídni, pohřben byl v rodové hrobce v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bechyni.

Po sňatku se s manželkou usadil v Kardašově Řečici. Zdejší zámek dosud neplnil funkci panského sídla, proto byly nutné menší stavební úpravy a vystěhovaní úředníků velkostatků do panského domu. V Kardašově Řečici se Karel Jan Václav zúčastnil veřejného života, byl také členem městské rady a s vkladem 8 000 zlatých založil nadaci na podporu chudých. Na řečickém zámku se narodily tři z jeho sedmi dětí, rodina mluvila česky. Po otci v roce 1881 zdědil další rodový majetek, velkostatky Bechyně, Opařany, Dražíč, Vysoké Veselí a Zdechovice. V Čechách Paarům patřilo přibližně 14 000 hektarů půdy. Dalším majetkem bylo panství Hartberg ve Štýrsku a palác ve Vídni. Důraz na správu majetku v jižních Čechách a ztrátu zájmu o východočeské statky dokládá fakt, že v roce 1889 došlo k prodeji velkostatku Zdechovice (koupil jej podnikatel Jan Schebek) a uvolnění zámku ve Vysokém Veselí pro potřeby školy.

V roce 1866 se oženil s markraběnkou Leopoldinou Pallaviciniovou (1845–1928), dcerou Alfonse Pallaviciniho. Později byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže a iniciovala přestavbu zámku v Opařanech na psychiatrickou léčebnu (zámek byl v roce 1887 prodán Zemskému výboru). Z jejich manželství pocházelo sedm dětí. Nejstarší syn Alfons (1868–1903) zemřel předčasně, dědicem titulu a majetku se stal Karlův vnuk Alfons (1903–1979). Z dcer se nejstarší Ida Marie (1867–1945) provdala za hraběte Alfonse Mensdorff-Pouillyho.

Jeho mladší bratři sloužili v armádě, Eduard (1837–1919) byl c. k. generálplukovníkem a dlouholetým generálním pobočníkem císaře Františka Josefa, další bratr Alois (1840–1909) dosáhl hodnosti c. k. generála jízdy. Jejich švagry byli významní představitelé šlechty a velkostatkáři v Čechách a na Moravě, například Jaromír Černín z Chudenic nebo Leopold III. Podstatský-Lichtenštejn.

Děti

• 1. Ida Marie (1. 3. 1867 Vídeň – 9. 8. 1945 Nečtiny)
  • ⚭ (1890) Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly (16. 8. 1864 Boskovice – 20. 6. 1935 Brno), poslanec Říšské rady, Českého zemského sněmu a starosta města Boskovice
• 2. Alfons (14. 5. 1868 Kardašova Řečice – 22. 9. 1903 Lublaň)
  • ⚭ (1901) Eleonora z Windisch-Graetze (17. 10. 1878 Štýrský Hradec – 2. 1. 1977 Lugano)
• 3. Gabriela (22. 8. 1869 Kardašova Řečice – 11. 2. 1945 Loosdorf)
  • ⚭ (1898) hrabě Alfons Piatti (21. 2. 1866 Vídeň – 27. 9. 1940 Loosdorf)
• 4. Alfréd (24. 3. 1871 Vídeň – 25. 9. 1871 Vídeň)
• 5. Václav Maria (5. 9. 1878 Kardašova Řečice – 14. 11. 1964 Vídeň), svobodný a bezdětný
• 6. Alexandr Karel (1. 4. 1882 Vídeň – 10. 11. 1955 Vídeň), svobodný a bezdětný
• 7. Eduard Maria (16. 12. 1884 Vídeň – 16. 8. 1945 Vídeň), svobodný a bezdětný

Reference

Literatura

• KASÍK, Stanislav: Knížecí rod Paarů v Čechách in: Cour d'honneur č. 3. Hrady, zámky, paláce; Praha, 1999; s. 36–39 ISSN 1212-0987
• POUZAR, Vlastimil: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 350–355 ISBN 978-80-85955-39-2

Související články

• Paarové

Externí odkazy

• Kníže Karel Jan Václav Paar na webu rakouského parlamentu
• Rodokmen Paarů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)