František Anýž

Narodil se v Nové Vsi u Rokycan jako nejstarší z osmi dětí hutníka Františka Anýže a jeho manželky Benigny, rozené Černé. Pokřtěn byl na faře ve Svaté Dobrotivé (dnes místní část Zaječova). Vyučil se modelérem, formířem a cizelérem železné litiny v železárnách v Komárově u Hořovic. Pro své nadání byl doporučen ke studiu na Umělecko-průmyslové škole v Praze, kde studoval v letech 1892—1899, nejdříve v ateliéru profesora Celdy Kloučka, Antona Helméssena, Emanuela Kautsche, a dále dekorativních předmětů z kovu u Emanuela Nováka.

Na studijní cestě po Německu a Francii navštívil zejména Norimberk, Mnichov a Světovou výstavu v Paříži. Roku 1901 se oženil s Pavlínou Schnirchovou, neteří sochaře Bohuslava Schnircha, která přinesla věnem do podnikání zásadní finanční obnos a podílela na také na výtvarných návrzích výrobků, zejména osvětlovadel. V letech 1896 - 1900 Anýž bydlel v Rokycanech, kde vedl svou dílnu a při odlévání spolupracoval s železárnou v Komárově. V roce 1902 se spolužákem Prokopem Nováčkem založil nový závod na výrobu odlévaných a tepaných kovových předmětů v Praze. Roku 1910 zakoupil pozemek pro svou samostatnou továrnu v Praze - Holešovicích v ulici U Průhonu 34. Vystavěl halu se slévárnou, dílnami, výrobnu osvětlovadel, ražebnu medailí, plaket a odznaků. Roku 1912 přistavěl rodinný dům. Měl dva syny, starší ing. Jaroslav Anýž (* 1902) pracoval v otcově podniku, mladší František (* 1903) zprvu také. Své rané práce publikoval tiskem ve školním albu Umprum. Po roce 1918 převážila realizace soch a dekorativních předmětů podle cizích návrhů. V letech 1896–1913 byl Anýž členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Anýž byl roku 1915 odveden jako voják na ruskou frontu, v zajetí se kromě jiných onemocnění nakazil malárií. Trpěl zřejmě Graves-Basedowovou chorobou.

Továrna a její závody byly po 2. světové válce znárodněny, provozovny Zukov a Napako byly v provozu až do 70. let 20. století.

Anýžova umělecká a reprodukční práce zahrnovala jak bronzové pomníky, tak mosazné a železné mříže, osvětlovadla, kování. Je zastoupena v mnoha muzejních sbírkách (UPM Praha, NM, MhMP, GhMP, NG).

monumentální práce - sochy a pomníky (prováděcí práce)

• Odlitek sochy Ukřižovaného Krista na vrcholu Mohyly míru u Slavkova
• Socha generála M. R. Štefánika se lvem a čsl. státním znakem pro Bratislavu
• Pomník prezidenta Wilsona pro Prahu (1928), zničen nacisty 1941, replika obnovena 2008
• Model pomníku Jana Žižky, návrh Bohuslav Schnirch, 1880
• Stříbrné a mosazné doplňky oltářů, svícny a kalichy pro Svatovítskou katedrálu (např. svatostánek ve Svatováclavské kapli)
• kovové mříže a svítidla ve Francouzské kavárně Obecního domu v Praze
• kovové prvky v interiérech paláce Adria v Praze.
• kovové prvky v interiérech zámku Rýchory
• kovové prvky hlavního oltáře kostela sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci

drobné formáty

• reliéfní desky a plakety podle návrhů Stanislava Suchardy, Franty Úprky, Bohumila Kafky či Františka Bílka
• svítidla, lampy, často podle návrhů manželky Pavlíny Anýžové
• novoročenky, upomínkové předměty a odznaky na všesokolské slety, často dle návrhů Stanislava Suchardy
• stylově secesní šperky, často s českými granáty
• příbory a psací soupravy

• 

  Franta Anýž - bronzová plaketa

• 

  Franta Anýž - Bronzová plastika

Reference

Literatura

• Franta Anýž, katalog výstavy, Alena Křížová, Jana Omar a Jana Pauly (eds.). Obecní dům Praha 2004

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Franta Anýž ve Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franta Anýž
• Životopis v odborném časopise Světlo
• Jana Pauly, 27. 2. 2005, www.archinet.cz