Eudoxiu de Hurmuzachi

Eudoxiu de Hurmuzachi, též Eudoxius von Hormuzaki (1845 Černovice – 1931 Černovice), byl rakouský státní úředník a politik rumunské národnosti z Bukoviny, koncem 19. století poslanec Říšské rady.

Pocházel z vlivného šlechtického bukovinského rodu Hurmuzachi. Jeho matkou byla Eufrosyne Hormuzaki (Eufrosina de Flondor), která zemřela v lednu 1899. Otec Gheorghe de Hurmuzachi (1817–1882) byl rovněž aktivní v politickém životě, stejně jako strýcové Eudoxiu de Hurmuzachi, Alexandru de Hurmuzachi a Constantin de Hurmuzachi.

Byl absolventem Tereziánské akademie ve Vídni. Studoval střední školu v Černovicích a Bruselu. Pak vystudoval Vídeňskou univerzitu. Profesí byl právníkem. Byl též veřejně a politicky aktivní. Patřil k rumunské Národní straně. Předsedal Společnosti pro rumunskou kulturu a literaturu v Bukovině. V roce 1904 byl zvolen předsedou výboru pro připomínku 400 let od úmrtí Štěpána III. Velikého. Připomínkové slavnosti se konaly v Suceavě a Putně. Vykonával úřad okresního hejtmana v Bukovině. Byl poslancem Bukovinského zemského sněmu.

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1890 za kurii městskou v Bukovině, obvod Suceava, Siret atd. Nastoupil 11. února 1890 místo Constantina Tomaszczuka. Mandát obhájil i v řádných volbách roku 1891, nyní za kurii venkovských obcí v Bukovině, obvod Černovice, Siret atd. V tomto obvodu byl zvolen i ve volbách roku 1897. Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako svobodný pán Eudoxius von Hormuzaki, penzionovaný okresní hejtman, bytem Černovice.

Na Říšské radě se v roce 1890 uvádí nezařazený poslanec. Po volbách v roce 1891 je zmiňován coby člen konzervativního a federalistického Hohenwartova klubu.

Reference

1. ↑ GEMMELL FLISCHBACH, Max. Album der K.K. Theresianischen Akademie (1746-1913). [s.l.]: Sebtsverlag des Heraugebers, 1913. 336 s. Dostupné online. S. 215. (německy) 
2. ↑ GHERMAN, ION. Românii din jurul româniei. [s.l.]: Editura Vremea, 2003. 607 s. Dostupné online. S. 103. (rumunsky) 
3. ↑ Kleine Chronik. Bukowinaer Rundschau. Leden 1899, roč. 18, čís. 2938, s. 2. Dostupné online. 
4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
5. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&page=169&size=45
6. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
7. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.