Dominik z Nysy

Dominik z Nisy OFM (1588 -1650, též Dominik z Nysy, latinsky Dominicus Nissensis nebo Dominicus Germanus de Silesia byl původem slezský františkán - observant, orientalista, jazykovědec, misionář a teolog. Podle přídomku „Germanus“ mu byla rodnou řečí němčina, skrze studia a zahraniční pobyty se však osvojil celou řadi evropských a asijských jazyků. Údajně ovládal latinu, španělštinu, francouzštinu, italštinu, hebrejštinu, řeč chaldejskou, syrskou, perštinu, tatarštinu, hindštinu a navíc též čínštinu a japonštinu. Podle svého přídomku ve jménu pocházel ze slezské Nisy, podle jiného pramene se ale narodil se v roce 1588 ve Vratislavi, kde také vstoupil do františkánského řádu. Jako řada soudobých františkánů viděl své povolání v šíření katolického křesťanství, a to ve formě aktivit proti nekatolickým okruhům v Evropě a misijní činnosti jinde. Jako i ostatní mimoevropští misionáři katolické církve, české františkány Remedia Prutkého nebo Kristiána Schneidera v tom nevyjímaje, musel se nejprve připravit na misie studijním pobytem v Římě. Na rozdíl od ostatních františkánských misionářů však nestudoval v apeninské metropoli jako vyslanec české řádové provincie sv. Václava, ale do římské františkánské provincie přestoupil. Posléze se mu jeho touhu podařilo naplnit a byl vyslán jako misionář na Blízký východ a snad dále do Asie. Během své misijní cesty údajně navštívil východní Indii, Persii, nebo tatarskou říši.

Zda jeho misie byla z katolického pohledu úspěšná a „mnoho nevěřících k pravé víře přivedl“, jak uvádí pozdější řádová historiografie, by mělo být potvrzeno ještě z dalších pramenů. Rozhodně však úspěšně využil svého asijského pobytu k zdokonalení svých jazykových znalostí, v nichž následně vynikal. Po této zřejmě delší misijní cestě po Asii se vrátil do Říma, kde byl ustanoven lektorem a následně profesorem arabštiny na Papežské koleji sv. apoštola Petra (S. Petri in Monte) a vzděláváním připravoval další zájemce na misijní působení. Kromě jazyků mu byla svěřena také výuka kontroversistiky užitečné v polemikách s jinými křesťanskými vyznáními. Během toho učitelského působení zpracoval objemnou učebnici Fabrica linguae Arabicae vydanou v Kongregací pro šíření víry (Propaganda) v Římě. Titul vyšel ve dvou verzích, nejprve stručnější kapesní podobě učebnice pro misionáře v roce 1636. Pro zřejmý úspěch titulu vydává Kongregace Propagandy titul podruhé, nyní již obsahující více než tisíc stran a doplněná o arabsko-italsko/latinský frazeologický slovník. Druhá verze učebnice se slovníkem byla s velkou pravděpodobností dle dokumentů Kongregace pro šíření víry užívána k přípravě františkánských studentů v římské koleji San Pietro in Monte Aureo (Montorio) na budoucí misijní poslání. Bratr Dominik byl rovněž velkým znalcem a překladatelem Koránu.

Když ukončil své lektorské působení v Říme, byl Dominik z Nisy ustanoven apoštolským legátem (vyslancem) v tatarské říši. Když i tento úkol výborně („cum laude“) zvládl, pokračovala jeho životní cesta do Španělska. Španělský král Filip IV. totiž o Dominikovu službu požádal generálního ministra františkánského řádu a ten jej ke králi vyslal. Filip IV. ustanovil bratra Dominika knihovníkem ve své královské bibliotéce v El Escorial. V ní se tehdy údajně nacházelo 3000 arabských rukopisů a Dominikovi bylo svěřeno jejich utřídění a zpracování. K plné králově spokojenosti je údajně uvedl do dokonalého pořádku. V El Escorial již Dominik z Nisy zůstal až do své smrti v místním františkánském konventu v roce 1650.

1. ↑ GREIDERER, Vigilius. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777. S. 750-751. 
2. ↑ KLEINHANS, Arduinus OFM. Historia studii linguae arabicae et collegii missionum in conventu ad S. Petrum in Monte Aureo Romae erecti. Quaracchi: Collegio di S. Bonaventura, 1930. S. 75-87.  Citováno podle PRUTKÝ, Remedius. Itinerarium II. De Abatissinia et Indiis Orientalibus. Příprava vydání K vydání připravil, komentářem a úvodem opatřil Marek Dospěl. Praha: Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě, 2007. ISBN 978-80-86791-42-5. S. cxxxiv. 
3. ↑ GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 750. Proto jej též neuvádí nekrologium české františkánské provincie.
4. ↑ GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 750.
5. ↑ GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 750.
6. ↑ “Post pluribus annis in his terris consumptis“ uvádí GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 750.
7. ↑ GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 750.
8. ↑ GREIDERER, Germania Franciscana (cit.). Obě verze jsou online dostupné na službě Google Play http://play.google.com [cit. 22.7.2014].
9. ↑ DOSPĚL, Marek. Františkánská misie a pastorace mezi Kopty a Etiopy v 17. a 18. století v kontextu dobové knižní produkce a její stopy v České republice. In:Františkánský kontext teologického a filosofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta : Filosofia, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3, ISBN 978-80-7007-383-4. S. 388-412, zde s. 395. Tamtéž více o fungování této misijní koleje františkánů v Římě.
10. ↑ KLEINHANS. Historia studii linguae arabicae... (cit.).
11. ↑ GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 750-751.
12. ↑ GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 751.