Quick Facts
AquariusBiography
Bedřich Karel Kinský (18. února 1834 Vídeň – 23. září 1899 Kostelec nad Orlicí) byl český šlechtic a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Biografie
Byl synem hraběte Josefa Kinského (1806–1862), mladšího syna knížete Ferdinanda Jana Kinského, a jeho ženy Marie Černínové z Chudenic. Sídlil na rodovém panství v Kostelci nad Orlicí. Zapojil se zde do veřejného i politického života. Zastával funkci prvního okresního starosty v Kostelci nad Orlicí. V roce 1870 nechal v tomto městě zbudovat panský cukrovar. Byl aktivní při prosazení výstavby železniční trati Hradec Králové - Kyšperk. V Kostelci se podílel na vzniku různých spolků.
Ve volbách roku 1873 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk, Ústí nad Orlicí atd. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý. Jako český konzervativní šlechtic a stoupenec českého státního práva totiž podobně jako liberální česká politická reprezentace odmítal legitimitu ústředních zákonodárných sborů a praktikoval tak politiku pasivní rezistence.
V lednu 1866 byl v doplňovacích volbách za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky, zvolen na krátkou dobu za poslance Českého zemského sněmu. Opětovně zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu v letech 1878–1892. Patřil do Strany konzervativního velkostatku. Roku 1890 byl jedním z osmnácti vyjednavačů během takzvaných punktací (pokus o česko-německé vyrovnání v Čechách, později odmítnutý mladočechy jako nevýhodný pro českou stranu). Na schůzi sněmu v září 1892 byla oznámena jeho rezignace na mandát.
Do práce Říšské rady se zapojil až po volbách roku 1879, v nichž byl zvolen za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil ve stejné kurii i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do 10. října 1893, kdy byla oznámena na schůzi sněmovny jeho rezignace. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci). Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.
Od roku 1893 působil jako doživotní člen Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).
Rodina
S manželkou Žofií Mensdorff-Pouilly, neteří Alexandra Mensdorffa-Pouilly, měl tři syny a čtyři dcery. Panství zdědil nejmladší syn František Josef Kinský (1879-1975), dcera Marie Terezia se stala manželkou knížete Karla Schwarzenberga.
Jeho švagrem byl hrabě Bohuslav Chotek, otec Žofie Chotkové.