Zdeněk Manina

Zdeněk Manina (* 11. září 1961, Kladno) je český sochař, malíř, keramik, kreslíř a výtvarný pedagog.

Zdeněk Manina se narodil 11. září 1961 na Kladně. Po narození se společně s rodiči odstěhovali do Terezína, kde strávil následujících šest let. Pro Zdeňka Maninu to znamenalo prožít velkou část svého dětství, období plné her a čas prvního pádu z kola, na místě, které se nemůže zbavit své minulosti, v paměti mu uvízlo několik několik zážitků z návštěv s mateřskou školou v Malé terezínské pevnosti. Do první třídy nastoupil na základní školu v Kladně, kam se jeho rodina po několika letech vrátila. Ve svém studiu dále pokračoval na všeobecném gymnáziu — secesní budova z roku 1905 postavena podle návrhu architekta Aloise Dryáka, která se nachází v centru Kladna. Během studia opustil představu býti lékařem a místo toho zvolil vizi stát se umělcem.

Po úspěšném složení maturitní zkoušky nastoupil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do ateliéru keramika a porcelán pod vedením profesora Otto Eckerta, který bohužel ateliér opouštěl, ovšem jeho odchod trval několik let, což značně komplikovalo studium v ateliéru a taky konzultace týkající se výtvarných děl, které byly nedílnou součástí studia. A tak byl Zdeněk Manina nucen najít jiného profesora, který by mu poradil a pomohl najít vlastní výtvarný styl. Záchranu nalezl u profesora Františka Buranta — grafika, malíře a sochaře. Díky němu se začínal vzdalovat užitému umění a postupně se zaměřil na umění malířské a sochařské, kterému zůstává věrný dodnes. V roce 1986 dokončil VŠUP Praha a začal se věnovat vlastní tvorbě. První samostatné výstavy byly věnovány malbě a kresbě a následně se zaměřil ve volné tvorbě i na sochařská díla.

V roce 1987 nastoupil do DOV Keramo Praha jako výtvarník. Ovšem v roce 1994 opustil toto místo i Prahu a zamířil na sever Čech do Ústí nad Labem, kde na IVK UJEB v ateliéru keramika a porcelán působil jako odborný asistent. V roce 1997 se vrátil do Prahy a veškerou energii věnoval své vlastní tvorbě, kterou představil veřejnosti na menších či větších výstavách, z této doby pochází realizace kašny věnované sv. Janu Nepomuckému, pítka a autorského designu laviček na třídě TGM v Kladně. Po 17 letech od ukončení studia v roce 2003 se vrátil na VŠUP Praha jako odborný asistent v ateliéru keramika a porcelánu, kde skončil v roce 2005.

Zdeněk Manina vytváří ze svých vizí figurální sochy, malby a kresby, které se pravidelně objevují v galeriích i mimo Českou republiku, zúčastnil se například mezinárodní přehlídky keramické plastiky European Ceramic Context 2014. Významný mezník v jeho tvorbě byla realizace sochařské instalace Řetěz ve Vitry Sur Sein u Paříže (partnerské město Kladna). Věnuje se také pedagogické činnosti na Gymnáziu v Kladně, kde učí výtvarnou výchovu. Dále se zabývá organizační a kurátorskou prací, stál u zrodu Kladenských dvorků a spolu s Františkem Tomíkem organizují Kladenský salón, bienále přehlídky výtvarných děl umělců z Kladenska a Středočeského kraje. Ateliér má na Kladně v Podprůhonu v Kolmistrovo ulici.

Stručná data

• 1976 - 1980 studium na Gymnáziu Kladno
• 1980 - 1986 studium na VŠUP Praha - ateliér keramiky a porcelánu
• 1987 - 1994 výtvarník DUV Keramo Praha
• 1994 - 1997 odborný asistent ateliéru keramiky a porelánu IVK UJEP Ústí nad Labem
• 1997 - 2000 výuka výtvarné výchovy, Gymnázium Kladno
• 2003 - 2005 odborný asistent ateliéru Keramika a porcelán VŠUP Praha
• od 2007 výuka výtvarné výchovy, Gymnázium Kladno
• 2008 kurz kreslení perspektivy pro obor dokumentace památek, Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem

"Jestliže na sklonku osmdesátých let Zdeněk Manina plasticky osciloval mezi figurativně-animálním až abstrahujícím tvaroslovím, od devadesátých let 20. století zpracovává keramickou hmotu, pálenou hlínu nebo kameninu, a také laminát a bronz, v podobě lidské figury, zcela jasně maskulinní. Toto Maninovo důrazné soustředění na anonymní mužskou figuru či figury časem (po roce 2000) změklo v proměně habitu; muže v některých scénách vystřídalo dítě, chlapec či chlapci. A přesto tato nadčasová figurální jednostrannost v až palčivě hutné a syrové tělesnosti v sobě nese (ukrývá, soustřeďuje) kód přítomnosti, neboť se zřejmě budeme ztotožňovat se zranitelností lidské existence, obnaženou téměř až na samý práh mezi životem a smrtí, nebo naopak v Maninových humanoidech budeme adorovat sílu, odvahu a schopnost nepoddat se jakémukoli vnějšímu tlaku či násilí nebo obdivovat vytrvalost a vitalitu maximálního fyzického a volného nasazení.To vše tedy můžeme odezírat z figur Zděňka Maniny. Ba co víc, ve zmnoženém úsilí figurálních scén, v sousoších či instalacích, se vzájemný pohyb figur a jejich gesta buď opakují, či dokonce násobí, nebo se proměňují v hybný děj, boj zápas, rituál pohybu..."

Zastoupení ve sbírkách

• Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
• Alšova jihočeská galerie, Mezinárodní muzeum keramiky Bechyně
• Západočeská galerie v Plzni
• Moravská galerie v Brně
• Rabasova galerie Rakovník

Realizace

• 1996 - fontána, třída T. G. Masaryka, Kladno
• 1999 - velkoplošné vitráže, bronzová plastika, Točná
• 2000 - nástropní malby, zámek Dětenice
• 2001 - rekonstrukce malby na plech - Ukřižování, Kladno
• 2002 - fontána, třída T. G. Masaryka Kladno, společně s ing. arch. P. Šulcem
• 2003 - obrazy, soukromá vila, Horní Bezděkov
• 2006 - figurální plastiky a malby, pracovna ředitelky Gymnázia Kladno
• 2009 - figurální plastika, laminát, Vitry-sur-Seine, Francie
• 2010 - památník padlým ve světových válkách, pískovec, Braškov
• 2012 - pamětní deska Rostislavu Čtvrtlíkovi, bronz Olomouc

Samostatné výstavy - výběr

• 1989 Malby a kresby, Divadlo Jiřího Wolkera, Praha
• 1989 Malby, Galerie 55, Kladno
• 1993 Kresby, Divadlo pod Palmovkou, Praha
• 1994 Plastiky a kresby, Městské muzeum v Kladně
• 1998 Figury, Zámecká galerie v Kladně, hejtmanství na hradě Křivoklátě
• 1999 Gallery sklo Tula Art Center, Atlanta, USA
• 2000 Poletíme, Galerie U prstenu, Praha, Rabasova galerie, Rakovník
• 2001 Poletíme, Městské muzeum Čelákovice, galerie Chodovská tvrz, Praha
• 2002 Balance, Galerie města Plzně, Plzeň
• 2004 Objekty a sochy, Galerie XXL, Louny, společně s P. Knapkem
• 2004 Vzorní, studiová scéna Městského divadla v Kolíně
• 2005 Dětské hry, Studio Paměť, Praha
• 2005 Vzorní, BKC Galerie U dobrého pastýře, Brno
• 2007 Sochy a obrazy, Zámecká galerie města Kladna, společně s René Krásou
• 2010 …dno brodu se někdy dláždí, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
• 2011 Personalista, Památník Lidice, Lidická galerie
• 2012 Ostří se tupí, ostří se brousí, Letohrádek Ostrov pobočka Galerie umění Karlovy Vary
• 2014 Zdeněk Manina, Libor Jaroš, Rabasova galerie, Rakovník

• muži u vstupu do ateliéru v Podprůhonu

• Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého, třída T. G. Masaryka, Kladno

• Socha Poletíme v Podprůhonu

Literatura

Monografie

• Zdeněk Manina, text: Vachudová B, Haubert J, Hlaveš M, 131 s., (výstavy: Památník Lidice-Lidická galerie XI.2011-II.2012, Galerie umění Karlovy Vary-Letohrádek Ostrov IV.-VI.2012) Vyd. 1., Galerie umění Karlovy Vary, 2012, ISBN 978-80-87420-06-5

Katalogy

• Zdeněk Manina, Libor Jaroš, 2014, kat. 40 s., Rabasova galerie Rakovník, ISBN 978-80-87406-33-5
• Zdeněk Manina: balance, 2002, Milena Klasová, kat. 10 s., barev. il. skládanka

Ostatní

• Roman Hájek, Zuzana Vlčková (ed.), Almanach ke 110. výročí Gymnázia Kladno, Gymnázium Kladno, 2010
• POSPÍŠIL, Zdeněk; BAĎURA, František; HÁJEK, Roman. Paměť Podprůhonu: Historie, příběhy a lidé kladenské dělnické čtvrti. 1. vyd. Kladno: Halda, 2019. 264 s. ISBN 978-80-907236-5-8. Kapitola Zdeněk Manina, s. 210,229. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Manina ve Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Zdeněk Manina v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Zdeněk Manina v informačním systému abART
• Ukázka děl
• Ukázka děl a krátký životopis
• Rozhovor s Zdeňkem Maninou
• O výstavě Vzduchoplavci- Zdeněk Manina v Městském muzeu Čelákovice
• Zdeněk Manina - Ostří se tupí, ostří se brousí