Primus Sobotka

Primus Sobotka (29. ledna 1841 Horní Nouzov u Velimi – 1. srpna 1925 Praha) byl český novinář, spisovatel, překladatel a etnograf. V mládí přispíval překlady i vlastními drobnými pracemi do literárních časopisů. Později pracoval jako redaktor Světozoru, populárně-vědecké edice Matice lidu, Riegrova a Ottova slovníku naučného. Věnoval se slovanské mytologii a etnografii, především ve vztahu venkovského lidu k přírodě. Sbíral lidové pověsti a vyprávění. Překládal z angličtiny a v menší míře ze slovanských jazyků.

Narodil se 31. ledna 1841 ve mlýně Horní Nouzov u Velimi. Vystudoval akademické gymnázium a pražskou filozofickou fakultu, obor klasické a slovanské jazyky. Koncem 60. let působil jako vychovatel u Dobřenských na Potštejně a v následujícím desetiletí u rytíře Neuberka v Čejeticích u Mladé Boleslavi. Pobytem na šlechtických sídlech získal vybrané chování.

V 70. letech spolupracoval při tvorbě Riegrova slovníku naučného, určitou dobu byl i členem redakce společně s profesory Josefem Perwolfem a Janem Gebauerem. V letech 1879–84 řídil časopis Světozor, poté byl až do důchodu zaměstnán jako oficiál (úředník) české univerzitní kanceláře. Vedle toho literárně tvořil (viz níže), v letech 1886–92 vedl populárně-naučnou edici Matice lidu a 1896–1908 byl ředitelem redakční kanceláře Ottova slovníku naučného.

Jako dlouholetý člen se podílel na činnosti literárního odboru Umělecké besedy.

Zemřel na mrtvici, pohřben byl na Olšanech.

Jeho bratr Ferdinand Sobotka (1835–1899) byl známý jako básník-samouk.

První literární práce, vlastní i překlady, uveřejňoval v časopisech počátkem 60. let. Roku 1865 mu v Literárních listech vyšel překlad anglické povídky Vypravování starého mládence (od A. M. Diazové) a vlastní novela Márinka. Zaujaly i jeho překlady básní Alfreda Tennysona a dalších anglických textů. V menší míře překládal i z ruštiny, polštiny a srbštiny.

V pozdější době se začal podrobně zabývat slovanskou mytologií a folklórem, zejména významem přírody v podání venkovského lidu. Jeho nejdůležitější prací bylo Rostlinstvo a jeho význam v národních písních, pověstech, bájích, obřadech a pověrách slovanských (1879). Původně zamýšlel k této práci doplnit i dva další díly týkající se živočišstva a neživých věcí, ale vyšly jen některé pasáže v časopisech.

Roku 1882 vydal Výklady prostonárodní z oboru jazykozpytu, bájesloví, psychologie národní atd.

Známá a populární byla i Kratochvilná historie měst a míst v zemích koruny Svatovácslavské (1884-5), sbírka lidového humoru, v níž lidé škádlí a jemně zesměšňují obyvatele okolních obcí. Části vycházely na pokračování v Humoristických listech a setkaly se s velkým ohlasem čtenářů, kteří ochotně zasílali autorovi vtipy a průpovídky ze svého bydliště. Po vzniku ČSR knihu doplnil o Slovensko, Podkarpatskou Rus a Lužici (Kratochvilná historie měst a míst státu Československého s přídavkem lužicko-srbské a haličsko-rusínské, vydána 1920).

Knižně vyšly jeho překlady:

• Karl Herloßsohn: Svět a lidé (1866, 1868, 1873)
• Henry Fielding: Tom Jones, čili, Příběhové nalezence (1872)
• Alfred Tennyson: Enoch Arden (1875, 1893)
• Henry Wadsworth Longfellow: Evangelína (1877)
• George Romanes: Duševní život zvířat (1886)
• Henry Morton Stanley: V nejtemnější Africe, neboli, Hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie (1890-91)
• Arthur J. M. Jephson: Emin paša a vzpoura v Aequatorii (1891)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Primus Sobotka ve Wikimedia Commons
• Autor Primus Sobotka ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Primus Sobotka
• Sobotkův životopis na botany.cz