Petr Figulus Jablonský

Petr Figulus Jablonský (1619 Jablonné nad Orlicí - 12. ledna 1670 Klaipėda) byl biskup Jednoty bratrské a zeť Jana Amose Komenského.

Vykonal mnoho složitých diplomatických misí v Anglii, Švédsku, Maďarsku a Prusku. Coby reformovaný kazatel působil v Nassenhubenu u Gdaňska a v Klaipėdě. Přídomek Figulus (latinsky hrnčíř) získal od svého tchána J. A. Komenského. V Klaipėdě se Petr Figulus podepisoval "Petrus Figulus Pastor Ecclesiae Reformatae novellae demumque colligi coeptae Memmelae in Prussia Ducati". Žádná z jeho podobizen se nedochovala.

Jeho otec Jan byl rodem Čech, měšťan a (povoláním hrnčíř) v Jablonném nad Orlicí̟ od jeho profese byl odvozeno příjmeníː hrnčíř se latinsky řekne Figulus. Petr Figulus v dětství osiřel, rodiče zemřeli následkem morové epidemie pravděpodobně roku 1622. Jan Amos Komenský sirotka přijal do své rodiny a vychovával jako vlastního syna. Roku 1628 odešel Petr coby devítiletý chlapec s rodinou Komenských do exilu v polském Lešně, kde se učil pod vedením Komenského. Naučil se nejdůležitějším evropským cizím jazykům, proto již v letech 1636 - 1638 provázel Johna Duryho na jeho cestě po Švédsku. Roku 1641 byl spolu se svým učitelem v Londýně (tam mu tlumočil do angličtiny). Později, když přerušil studia na Leidenské Valonské Akademii, doprovázel Komenského při cestě do Švédska, dále do Transylvánie a Východního Pruska (1642 – 1643).

Roku 1642 si Komenský vybral Petra Figula za pomocníka v Elblingu, o rok později ho poslal jako svého zástupce ke kancléři Oxenstiernovi, aby ukončil studia ve Švédsku. 24. srpna 1644 se Petr Figulus, prakticky jako sekretář J. A. Komenského, společně s dalšími Českými bratřími zúčastnil Orlenské konvokace (v Orle v Litvě, na panství knížete Radvily).

19. října 1649 se Figulus v polském Lešně oženil s Alžbětou Komenskou, dcerou svého pěstouna J. A. Komenského. Roku 1657 se usadil coby kazatel v Nassenhubenu (dnes Mokry Dwór) u Gdaňska, kde se mu narodily 4 z pěti dětí. Žil zde klidným životem, spolupracoval s místním luteránským farářem, vykonával bohoslužby, kázal a učil děti.

Roku 1662 synod Jednoty bratrské potvrdil Petra Figula Jablonského do úzké rady, čímž akceptoval přání J. A. Komenského, aby se Figulus stal jeho všestranným nástupcem.

Petr Figulus byl koncem roku 1666 na přímluvu litevského knížete Bohuslava Radvily povolán braniborským kurfiřtem jako dvorní kazatel do východopruského Memelu (dnešní Klaipėda v Litvě). Bratranci Bohuslav a Jonušas (1612 - 1655) Radzwilové byli kalvinisté, nejednou bohatě podpořili Komenského a České bratry; s mnohými z nich se osobně znali. Osvětové plány Petra Figula podporovala i kurfiřtova sestra Charlotta Kuronská.

V Klaipėdě byla reformovaná komunita tvořená reformáty z blízkého "příhraničí": Litvy, Ruska a Polska, bylo zde také 13 rodin ze Skotska, Němci, Nizozemci. Klaipėdští reformáti museli ještě v roce 1645 k přijímání a na bohoslužby až do Královce. Až konečně roku 1661 farář Wendelinus dostal od kurfiřta Fridricha Wilhelma povolení přijít za reformáty do Klaipėdy čtyřikrát do roka. Roku 1667 pak sbor získal povolení koupit dům pro bohoslužby a mít vlastního kazatele.

Svou autoritou a diplomatickým taktem tu Figulus dokázal v krátké době smířit rozvaděné luterány a kalvinisty. Vedle smiřovací mise měl v Klaipėdě i další úlohu: založit školskou kolej. V Klaipėdě měl k dispozici řadu knih a materiálů J.A. Komenského. Skoty vyučoval anglicky, Němce německy.

Čtyři poslední léta Petra Figula byla poměrně idylická. Smrt jeho mecenáše a přítele Bohuslava Radzvily 31. prosince 1669 jím silně otřásla a uvědomil si, že jeho mise v Klaipėdě ztratila půdu pod nohama. Nachladil se a zemřel na zápal plic 12. ledna 1670 v Klaipėdě. Byl pochován na Klaipėdském městském hřbitově, který již dávno zanikl (toto místo bylo později zastaveno, nyní se tam stýkají ulice Taikos a Galutinio pylimo), místo jeho hrobu tedy není přesně známo.

19. října 1649 v Lešně sňatek s Alžbětou Komenskou (* 1629, † po roce 1678). Měli spolu 5 dětí:

• Jan Theodor Figulus - Jablonský (1654 – 1731) - spisovatel a právník, první sekretář Akademie věd v Berlíně
• Samuel Adam (Amos) Figulus (1654 – ?) - jeho potomci žijí dodnes; z této větve pochází mimo jiné rodina Kalliků žijící v USA a rod Wollenhauptů usazený převážně v SRN
• Daniel Arnošt Jablonský (1660 – 1741) - biskup Jednoty bratrské v Prusku, spoluzakladatel a po r. 1733 prezident Akademie věd v Berlíně
• Marie Alžběta (*1665)
• Petr (*1667)

Rodinnou relikvii - platinový prsten s diamanty - vlastní potomek z desáté generace Jan Kalik, syn Gerdy Figulus-Kallikové (1912 - 1997).

• J.A. Komenskis ir Lietuva : Lietuvos-Europos skaitiniai : monografija / Vladas Pupšys. - Klaipėda : Klaipėdos univ. l-kla, 2002 (Klaipėda : KU l-kla). - 319, [9] p. : iliustr., faks. - Santr. angl., vok. - Tiražas 90 egz. - ISBN 9955-456-55-8

• J. A. Komenský a jeho potomci v Ondřejovicích
• Komenský a příslušníci Jednoty Bratrské v Pobaltí
• Potomek Komenského veze z ČR dětem dvousetkoruny