Miloš Nesvadba

Miloš Nesvadba (* 17. dubna 1925 Praha) je český herec, spisovatel, ilustrátor, výtvarník, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působí také jako komiksový kreslíř, karikaturista, divadelní a televizní scénograf. Jeho syn Michal Nesvadba je známý herec, bavič a mim.

Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal scénografem a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu (1944) a přihlásil se na Státní konzervatoř v Praze. Jeho studia však přerušila druhá světová válka a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v Souboru mladých Jindřicha Honzla (později Studia Národního divadla). V roce 1948 byl angažován do činohry Národního divadla, kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru Revizora zde odehrál spolu s Lubou Skořepovou dne 18. června 2014.

Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii Miroslava Cikána Alena v roce 1947. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu 50. let, později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna (1952). Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce 1977 podepsal tzv. antichartu a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce Rudého práva.

Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu Dikobraz. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.

V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.

Se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Jaroslavou má dva syny. Prvorozený syn Michal je herec a mim, stejně jako jeho otec se věnuje převážně dětem. Mladší syn Martin je vydavatelem časopisu a provozuje malou cestovní kancelář. Miloš Nesvadba je i dědečkem (má čtyři vnoučata) a pradědečkem.

Věnuje se také ilustrátorské činnosti, zejména knížek pro děti.

V roce 1989 byl jmenován zasloužilým umělcem.

• 1945 Aristofanés: Bohatství, Kairon, Velká opereta, režie Stanislav Vyskočil
• 1946 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Chrobák, Slepý maravenec, Novinář, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl
• 1949 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Nespokojenec, První básník, Divadlo J. K. Tyla (Stavovské divadlo), režie František Salzer
• 1949 Alois Jirásek: Lucerna, Michal, Národní divadlo, režie Josef Pehr
• 1961 William Shakespeare: Král Lear, Herold, Smetanovo divadlo, režie František Salzer
• 1974 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Brissaille, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
• 1982 Jan Drda: Hrátky s čertem, Karborund, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
• 1997 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Filostrates, Národní divadlo, režie Jan Kačer
• 2002 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Pan divák, Národní divadlo, režie Michal Dočekal
• 2006 N. V. Gogol: Revizor, Kupec, Stavovské divadlo, režie Michal Dočekal

• Ondra a 3 Marťánkové – 1963
• Evička a Monoklíček

Knihy pro děti s ilustracemi Miloše Nesvadby z posledních let:

• Michal maluje s tátou – září 2007
• Michal doma s mámou – září 2008
• Krok za krokem celým rokem – září 2008
• Knížka pro malé čarodějky – září 2008

Reference

Literatura

• B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 172, 263
• František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 56
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 81, 164, 272, 458, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 178, 475, 476.
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 262, ISBN 80-207-0419-1
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 294–295.
• Petr Hořec: Úsměvy paní Thálie, nakl. Daniel, Praha, 1992, str. 62–6
• Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 94–107, ISBN 80-242-0120-8
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 183, ISBN 80-204-0493-7
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 449. 
• Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 136
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 335
• Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 386

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Nesvadba
• Obrázky k tématu Miloš Nesvadba na Obalkyknih.cz
• Miloš Nesvadba v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Miloš Nesvadba v databázi Archivu Národního divadla
• Miloš Nesvadba v archivu Národního divadla Brno
• Miloš Nesvadba v Česko-Slovenské filmové databázi
• Miloš Nesvadba ve Filmové databázi
• Miloš Nesvadba na Kinoboxu.cz
• (anglicky) Miloš Nesvadba v Internet Movie Database
• Miloš Nesvadba na stránkách Národního divadla
• Miloš Nesvadba na comicsDB
• [1]