Ladislav Nebeský

Ladislav Nebeský (* 28. ledna 1937 Jilemnice) je český lingvista, básník, matematický badatel, pedagog, docent pro obor matematika, směr algebra a teorie čísel, autor binární poezie a jeden z autorů časopisu Slovo a slovesnost.

Ladislav Nebeský se narodil v Jilemnici, kde vystudoval gymnázium a poté odchází studovat MFF do Prahy. Studium zakončuje prací o matematické statistice a dva roky po promoci v roce 1962 začíná působit na Ústavu aplikované lingvistiky a později také jako pedagog na Karlově Univerzitě, kde vyučoval zejména matematicko-lingvistické předměty.

Nebeský je významný svým podílem v jazykovědném odvětví a to nejen v oblast závislostní syntaxe, fonetiky a statistiky, ale také tvorbou grafů a takzvaných binárních básní. Během své odborné činnosti spolupracoval s odborníky jako je Petr Sgall, Alla Goralčíková a Jiří Jelínek. Zároveň je řazen do proudu tzv. experimentální poezie z 60.let.

V současnosti je Nebeský v úplném důchodu a žije se svou ženou Ivou Kalendovou (* 1942) v Praze a mají spolu syna Davida. [2]

Syn lékaře, který byl popraven za své protinacistické myšlenky, Ladislav, svých prvních osmnáct let života strávil v rodné Jilemnici, kde chodil na gymnázium. Otec Ladislava Ladislav Nebeský starší má v rodném městě vystavěnou pamětní desku za obětování života své vlasti.[3]

Již v mládí měl Ladislav Nebeský velký zájem o matematiku a fyziku a proto se po maturitě v roce 1955 rozhodl odejít na vysokou školu do Prahy, a to konkrétně na MFF Karlovy Univerzity. Po maturitě v roce 1955 byl Nebeský přijat na matematicko-fyzikální fakultu v Praze, kde vystudoval obor Matematika a studium zakončil diplomovou prací o matematické statistice. Ke konci studií byl Nebeský v kontaktu s lingvisty převážně z oddělení pro teorii strojového překladu z katedry českého jazyka, obecného jazykozpytu a fonetiky Filozofické fakulty Karlovy Univerzity v Praze.

Po promoci v roce 1960 byl nejprve zaměstnán a poté po roce 1962 působil na již zmiňovaném jazykovědném oddělení. Spolu s lingvistou a japanologem Jiřím Jelínkem tvořil nerozlučnou dvojici. Jelínek před svou emigrací v roce 1968 uveřejnil v SlavPrag, 7, 1965 a PSML, 1, 1966 dvě pozoruhodné studie o transformacích.

V českém internetovém jazykovědném časopisu Nebeský uveřejnil na 17 původních statí, dva články o analytických modelech jazyka a o užití teorie grafů v lingvistice, jež Nebeského proslavila také jako autora takzvané binární poezie. Ladislav Nebeský je zároveň autorem několika recenzí, které vyšly v SaS, na němž se aktivně podílel a pravidelně do něj přispíval.

Všechny své práce publikoval v původním znění také v orientovaných lingvistických sbornících. Například v SlavPrag, Naší řeči, Phonetica Pragensia, Proceedings Linguistics Phonetics, dále např. v PSML a Linguistica Generalia.

Doc. Nebeský působil na Ústavu obecné lingvistiky Univerzity Karlovy v Praze od roku 1962 až do září 2008, kdy odešel do úplného důchodu. Na daném oddělení vyučoval obory, jako Matematika pro lingvistiku-fonetiku, Teorii grafů (pro obor logika) nebo Matematiku ve filologických vědách pro nematematiky (teorie grafů).[4]

Funkční generativní popis (FGD)

V počátcích 60. let 20. století vzniká pojmový rámec pro formální popis přirozeného jazyka na FF UK, který je v odborné literatuře označován jako funkční generativní popis (FGP) (V angličtině FGD - Functional Generative Description.) FGP je stále rozvíjen, doplňován a obohacován. Jako výsledek spolupráce mnoha českých badatelů se opírá především o pojetí závislostní syntaxe, jak jej nacházíme u představitelů pražské lingvistické školy i u Vladimíra Šmilauera navazujícího na Tesniérovy zásady. Mimo jiné FGP výrazným způsobem čerpá informace z domácí lingvistické tradice. Funkční generativní popis kriticky přejímá podněty rozvité v pracích V. Mathesia, V. Skaličky, M. Dokulila a dalších.[5]

Spolupráce s Petrem Sgallem

Nebeský svým matematickým vhledem do lingvistiky zasáhl mnoho jejích odvětví. Ve spolupráci s vedoucím Oddělení pro teorii strojového překladu Petrem Sgallem a A. Goralčíkovou, která trvala jednu dekádu, se zasloužil o napsání 5. kapitoly s názvem The Mathematical Formulation do A Functional Approach to Syntax in Generative Description of Language (1969).[6] Nebeský měl se Sgallem velmi dobrý vztah. Sgall se o Nebeském vyjadřoval pozitivně, jako o mladém a bystrém matematikovi.

Vliv Nebeského

Používání analytického modelu jazyka Nebeského zaujalo také S. Marcuse a jeho žáky a mimo jiné také F. H. H. Kortlandta.

Citáty

"Lingvistická teze (nebo regule) by měla platit alespoň v tom textu, v němž byla vyslovena."

Ladislav Nebeský je zároveň spoluautorem antologie z období České experimentální poezie z 60. let s názvem Vrh kostek, na jejímž vzniku se podílel spisovatel Josef Hiršal a básnířka Bohumila Grögerová. Svou osobitou tvorbou a inovativním náhledem na lingvistiku spojenou s matematikou, je Ladislav Nebeský zcela jedinečný. Při tvorbě vnímá nejen význam sdělení, ale především estetiku díla. Nebeského básně jsou propracovanými a detailními literárně-uměleckými počiny. Klade důraz na grafickou podobu a hravost, kterou lze vidět v téměř každém jeho díle v podobě různých grafů a hran. Při čtení básní je třeba systematický postup a mnohdy dvojí náhled na zobrazované. Jak již z názvu binární poezie vyplývá, je třeba využívat tzv. binární kódování, pro rozluštění požadovaného sdělení.

Jako autor experimentální poezie je v České republice Ladislav Nebeský neopomenutelný. Mezi jeho nejznámější díla patří: Vrstvy, Obrazy ke čtení, Bílá místa, Za hranice stránek, Obrazce slov aj.

V 60. letech autor publikoval mj. V časopisech Sešity pro mladou literaturu, v Sešity pro literaturu a diskusi a Dialog. Nebeský časopisecky přispíval nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Po dlouhé odmlce se Nebeský k psaní binárních básní vrací v 90. letech. Při oslavě tehdejšího Nového roku jej napadla myšlenka, pohrát si s prostorem a neviditelností znaků. Ještě v tomto období rozdělil binární básně na plošné a lineární. V tomto období vznikají dvě sbírky, které pracují s nově vzniklým nápadem: Obrazce slov (2011) a Obrazy ke čtení (2012).[7]

Sbírka s názvem Vrstvy (2011) funguje jako průřez autorovou tvorbou od samého počátku z let 1964 až do současnosti. Je rozdělena do čtyř částí, z nichž každé předchází slovo autora a komentář.

Průřez jeho tvorbou je autorskou knihou vzniklou ad hoc pro Poličku a dává nám jednak příležitost setkat se s originály básní vzniklých na přelomu 60. a 70. let (např. s často připomínanými texty z Brány jazyků) i s autorovou nejnovější, dosud nepublikovanou tvorbou, a zároveň nám poskytuje námět k zamyšlení nad tím, jak se experimentální tvorba na pomezí výtvarného a slovesného umění nevymyká z básnické tradice, nýbrž s ní často vytváří nečekané paralely.[8]

V úvodu knihy se setkáme s básněmi z prvního souboru experimentální poezie Nehra (1965). Jedná se mnohdy o metabásně, tedy básně o básních, o sobě samých, které se však nezbavují své sémantické působnosti a leckdy mají navíc něco z úsporného kouzla japonských haiku. [9]

Problém s binárními básněmi vzniká pokud se je snažíme přeložit. Struktura děl je zaměřená na češtinu a jejich překladem by se jejich literární hodnota mohla značně snížit.

Jako poslední publikované dílo vyšla sbírka Obrazy ke čtení z roku 2012.

Články vztahující se k experimentální poezii

• Prázdné místo (1997)
• Neviditelné znaky (1998)
• Číst neviditelné (2000)
• Dvě poznámky o binárních básních (2000) [10]

Expozice

Nebeského díla je možné zahlédnout nejen v knižní podobě, ale i jako součást expozice vizuální poezie. Poslední výstava se konala v roce 2011 v Praze. Také v letech 2000 v Třebíči, 2001 v Opavě a Olomouci, 2002 v Brně atd.[11]

Samostatné expozice

Samostatnou výstavu Bílá místa, která se zaměřila na neviditelnost prostoru, mohli lidé zhlédnout ve Zlíně v roce 2005.[12]

Samostatné tisky a knihy

• Vrstvy (2010)
• Bílá místa (2006)
• Obrazy ke čtení (2012)
• Za hranice stránek (2008)
• Obrazce slov (2011)
• Osm binárních básní (1996)
• White True Black (počátek 70. let)
• Triangles; a play in the three acts with prologue and epologue (počátek 70. let) [13]

Z dalších publikací

Spoluúčast na sborníku experimentální poezie spolu s B. Grogerovou a J. Hiršalem, při níž Nebeský pravidelně docházel do bytu manželů Kolářových. Ačkoliv byla antologie dokončena v roce 1967, vydána byla až v roce 1993 v nakladatelství TORST.

• Vrh kostek; česká experimentální poezie (1993) [14]

Bibliografie od roku 1996

• On the set of all shortest paths of a given length in a connected graph. Czechoslovak Mathematical Journal 46 (121), 1996, 155–160.
• Větné faktory a jejich role v analýze věty. Slovo a slovesnost 57, 1996, 249–263. Spoluautor: Pavel Novák. Dostupné online.
• On geodesics and steps in a connected graph. Czechoslovak Mathematical Journal 47 (122), 1997, 49–161.
• Nejasné jevy a jejich vyjasnění. Slovo a slovesnost 58, 1997, 1–7. Dostupné online.
• Prázdné místo. Česká literatura 45, 1997, 57–63.
• An analysis of syntactic formulae. V: Proceedings LP 96 (ed. B. Palek). Charles University Press, Praha 1997, 451–462.
• An algebraic characterization of geodetic graphs. Czechoslovak Mathematical Journal 48, (123), 1998, 701–710.
• A new proof of a characterization of the set of all geodesics in a connected graph. Czechoslovak Mathematical Journal 48, (123), 1998, 809–813.
• Characterizing the interval function of a connected graph. Mathematica Bohemica 123, 1998, 137–144.
• Prostor a jazyk. Slovo a slovesnost 59, 1998, 161–167. Dostupné online.
• Neviditelné znaky. Česká literatura 46, 1998, 65–72.
• Neviditelné v komunikaci. Slovo a slovesnost 60, 1999, 2–5. Dostupné online.
• Číst neviditelné. Česká literatura 48, 2000, 70–74.
• Dvě poznámky o binárních básních. Česká literatura 48, 2000, 431–436.
• An axiomatic approach to metric properties of connected graphs. Czechoslovak Mathematical Journal 50 (125), 2000, 3–14.
• A theorem for an axiomatic approach to metric properties of graphs. Czechoslovak Mathematical Journal 50 (125), 2000, 121–123.
• A tree as a finite set with a binary operation. Mathematica Bohemica 125, 2000, 455–458.
• The interval function of a connected graph and a characterization of geodetic graphs. Mathematica Bohemica 126, 2001, 247–254.
• The set of geodesics in a connected graph. Discrete Mathematics 235, 2001, 323–326.
• A characterization of the interval function of a (finite or infinite) connected graph. Czechoslovak Mathematical Journal 51 (126), 2001, 635–642.
• The relationship between syntactic analysis and word order awareness. In: Proceedings of LP'2000 (ed. B. Palek and O. Fujimura). The Karolinum Press, Prague 2001, 367–375.
• A new proof of a characterization of geodetic graphs. Czechoslovak Mathematical Journal 52 (127), 2002, 33–39.
• Větné faktory a jejich podíl na analýze věty II. Slovo a slovesnost 63, 2002, 98–110. Dostupné online.
• The induced paths in a connected graph and a ternary relation determined by them. Mathematica Bohemica 127, 2002, 397–408.
• Bounds for the hamiltonian chromatic number of a graph. Congressus Numerantium 157, 2002, 113–123. Spoluautoři: G. Chartrand a P. Zhang.
• Greedy F-colorings of graphs. Discrete Mathematics 272, 2003, 37–46. Spoluautoři: G. Chartrand a P. Zhang.
• Hamiltonian colorings of graphs with long cycles. Mathematica Bohemica 128, 2002, 263–324.
• Modular and median signpost systems and their underlying graphs. Discussiones Mathematicae Graph Theory 23, 2003, 309–324. Spoluautor: H. M. Mulder.
• Radio k-colorings of paths. Discussiones Mathematicae Graph Theory 24, 2004, 5–21. Spoluautoři: G. Chartrand a P. Zhang.
• The directed geodetic structure of a strong digraph. Czechoslovak Mathematical Journal 54 (129), 2004, 1–8.
• On properties of a graph that depend on its distance function. Czechoslovak Mathematical Journal 54 (129), 2004. 445–456.
• Intervals and steps in a connected graph. Discrete Mathematics 286, 2004, 151–156.
• Survey on hamiltonian colorings of graphs. Congressus Numerantium 169, 2004, 179–192. Spoluautoři: G. Chartrand a P. Zhang.
• Hamiltonian colorings of graphs. Discrete Applied Mathematics 146, 2005, 257–272. Spoluautoři: G. Chartrand a P. Zhang.
• On hamiltonian colorings of graphs. Discrete Mathematics 290, 2005, 133–143. Spoluautoři: G. Chartrand a P. Zhang.[15]

• Průřez Nebeského tvorbou a studie o ní (Robert Ibrahim, 2005) [16]