Jaroslav Kašpar

Jaroslav Kašpar (3. června 1929 Svařeň – 8. září 2014 Dřevčice) byl český historik zaměřující se zejména na novověkou paleografii a historickou geografii.

Vystudoval dějepis a zeměpis na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1954–1991 na stejné vysoké škole vyučoval PVH, od roku 1958 na samostatné Katedře pomocných věd historických a archivního studia (od roku 1989 jako docent).

• Nevolnické povstání v Čechách 1680, 1965
• Úvod do novověké latinské paleografie, 2 díly, 1976, 1979, 1987
• Ze starých letopisů českých, 1980 (s Jaroslavem Porákem)
• Paleografická čítanka, 1982 (se Zdeňka Hledíková), rozšířené vydání 2000 (s Z. Hledíkovou a Ivanou Ebelovou)
• Vademecum pomocných věd historických, 1. vydání 1988 (s Ivanem Hlaváčkem a Rostislavem Novým)
• Soubor statí o novověkém písmu, 1993

• HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. Kapitola Kašpar Jaroslav, s. 304–305. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Kašpar (historik)
• 8. září dopoledne zemřel Doc. PhDr. Jaroslav Kašpar, CSc. – oznámení na stránkách České archivní společnosti