György Szántó

György Szántó (7. června 1893, Nové Mesto nad Váhom, maďarsky Vágújhely - 11. září 1961, Budapešť), byl maďarský spisovatel, autor mnoha historických románů.

Szántó původně vystudoval architekturu. Zranění z první světové války mu způsobila částečnou slepotu. Nejprve pracoval jako scénograf rumunské opery v Kluži, poté se přestěhoval do Vídně, kde spolupracoval s maďarským pokrokovým časopisem Tüz a od roku 1924 žil v Aradu. Od roku 1947 až do své smrti žil v Budapesti a postupně úplně oslepl.

• Bábel tornya (1926, Babylónská věž),
• Mata Hari (1927),
• A földgömb (1929, Glóbus), historický román o osudech anglického básníka a dramatika Christophera Marlowa.
• Stradivari (1933), román o historii jedněch stradivárek, přinášejících svým majitelům neštěstí.
• Fekete-éveim (1935, Mé černé roky)
• Aranyágacska (1935, Zlatá ratolest), historická románová freska z uherských dějin 13. a začátku 14. století, kdy na trůnu vládnou poslední Arpádovci a kdy smrtí Ondřeje III. panovnický rod vymírá.
• Messiások (1947, Mesiáš),
• Metropolis (1949).
• A boszorkány (1950, Čarodějka),
• Esze Tamás (1951),
• Csőd (1955, Úpadek),
• Mozart kutyája (1956, Mozartův pes).

• Globus, Lidová demokracie, Praha 1966, přeložil Arno Kraus,
• Zlatá ratolest, Vyšehrad, Praha 1981, přeložila Ema Rozgonyiová,
• Stradivari, Svoboda, Praha 1982, přeložil Milan Navrátil.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je György Szántó