Quantcast
peoplepill id: frantisek-vitasek
FV
7 views today
7 views this week
František Vitásek

František Vitásek

Czech composer and roman catholic priest
František Vitásek
The basics

Quick Facts

Intro Czech composer and roman catholic priest
Was Musician Composer Priest Organist Music educator Educator
From Czech Republic
Type Academia Religion Music
Gender male
Birth 15 July 1915, Břuchotín, Czech Republic
Death 12 June 1979, Šluknov, Czech Republic (aged 63 years)
Star sign Cancer
Genre:
Western classical music
Liturgical music
Operetta
Peoplepill ID frantisek-vitasek
The details (from wikipedia)

Biography

František Vitásek SDB (15. července 1915 Břuchotín – 12. června 1979 Šluknov), byl český katolický kněz, člen řádu salesiánů, chrámový hudebník, hudební pedagog, varhaník a hudební skladatel, autor chrámové hudby, operet a tanečních skladeb, politický vězeň komunistického režimu.

Studium

Pocházel z Hané z rolnické rodiny. Dnes už nevíme, jak se dověděl o salesiánech, ale je zřejmé, že po dokončení obecné školy studoval na gymnáziu, protože jeho jméno se poprvé objevuje v katalogu fryštackých salesiánských chovanců ve školním roce 1932-1934 mezi kvintány. V následujícím roce byl přijat do noviciátu ve Sv. Beňadiku na Slovensku.

První řádové sliby složil 31. července 1934 v roce svatořečení zakladatele řádu Dona Boska. Filozofii studoval v nově otevřeném domě v Ostravě. Na podzim roku 1936 byl poslán na asistenci (stupeň řádové formace) do noviciátu ve Sv. Beňadiku. Prožil zde celé tři roky. Vrátil se na podzim roku 1939, už do Protektorátu Čechy a Morava. Začal studovat teologii v Ostravě. V roce 1942, když byl ve třetím ročníků došlo záboru ostravského ústavu a salesiáni se stěhovali do Fryštáku. Jelikož bohoslovcům hrozilo nucené pracovní nasazení, byli bohoslovci v posledním ročníku, ve kterém byl také Vitásek, vysvěceni na kněze v nejkratším možném termínu, tedy 22. listopadu 1942. Jelikož byl nacisty na podzim roku 1943 zabrán i fryštacký ústav, dokončoval teologická studia v Brně. Když se na podzim roku 1943 přemístili kvintáni zabraného fryštackého ústavu do Dvorku u Přibyslavi byl sem poslán jako zpovědník. V posledním roce války byl opět v Brně u bohoslovců. Po válce s nimi přešel do Mníšku pod Brdy. Posléze se salesiánští teologové odstěhovali z Mníšku do Oseka, avšak Vitásek zůstal, jako ředitel nového díla ústavu pro pozdně povolané, v Mníšku pod Brdy.

Internace a uvěznění po roce 1948

Dne 25. února 1948 se stal tehdejší magistr noviců Antonín Dvořák, po Ignáci Stuchlém, řádovým inspektorem. Na místo magistra byl vybrán on. Rozloučil se s Mníškem během školního roku a odstěhoval se do Hodoňovic. Bylo mu popřáno vychovat pouze jeden ročník. Když přišel, dokončil ten rok pouze práci svého předchůdce a následující ročník po tom úplném už nedokončil. V roce 1950 v dubnu v noci ze 13. na 14. byl v rámci Akce K, kterou provedla Státní bezpečnost, odvezen do internačního kláštera Želiv, zatímco ostatní salesiánští představení do oseckého kláštera. Jemu svěření novici byli po několika dnech rozehnání do svých domovů.

V Želivské internaci byl ve velké vážnosti pro svoje hudební nadání. Komponoval a řídil sbory, pokud mohli mít internovaní účast na společné bohoslužbě. Z Želiva byl propuštěn v roce 1955. Po krátkém čase ho spolubratři pozvali na křímovskou přehradu. Zde dělal topiče na ubikacích a mohl alespoň částečně pokračovat ve svém poslání magistra. Dlouho to ovšem netrvalo. V následujícím roce začalo na Moravě zatýkání salesiánských spolubratří. Na křímovskou přehradu tato vlna dorazila v říjnu 1957. StB si vybrala čtyři spolubratry P. Kubína, P. Zerzána, P. Vitáska a pana Jaroslava Kopeckého. Odvezli je do Litoměřic do vazby. Soud měli v následujícím roce v lednu. Soud mu vyměřil rok vězení. Jeho vina byla, že pro spolubratry celebroval (sloužil mši svatou), že se s nimi společně modlil a míval večerní slůvka; že žil společně s ostatními na ubikacích stavby. Tím nebezpečně podvracel republiku, jak stálo v rozsudku.

Život v reálném socialismu

Po propuštění se už na stavbu nevrátil. Zůstal na Moravě a pracoval v JZD jako skladník a uplatňoval své ojedinělé hudební nadání. Působil jako varhaník ve Zdounkách a pak v Luhačovicích. Tam ho zastihl rok 1968 a následující uvolnění v církevní politice státu. Již v roce 1969 ho pozval Vojtěch Fuglík, který začal působit v Trmicích, aby se zapojil do jeho díla. Dělal varhaníka a dokud to šlo i vypomáhal v duchovní správě. Normalizační tlak to brzy znemožnil. Bydlel v domku na proti faře a učil toho, kdo měl zájem hlavně děti, hrát na různé nástroje. Vydržel v Trmicích až do roku 1974 i po odchodu Fuglíka a návratu biskupa Otčenáška na trmickou faru. Poté se Vitásek odstěhoval do Šluknova. Zde dělal varhaníka p. Václavu Teplému. Bydlel v domku, který faře odkázal předchůdce p. Teplého. Měl však potíže ze srdcem a 12. června 1976 vyšel nakoupit limonády pro řemeslníka, který mu v domku něco opravoval. Před krámem se mu udělalo nevolno a než se dostavila pomoc skonal.

Šluknovští farníci, které si získal za krátkou dobu, co zde žil svou tichostí a svatostí, která z něj vyzařovala, se s ním rozloučili 18. června 1979 ve farním kostele zádušní bohoslužbou. Následně byl převezen a pochován 19. června 1979 ve svém rodném Břuchotíně.

Dílo

Pro salesiány byl svatým spolubratrem. Byl nenápadný tichý, ale přesný v plnění povinností, zachovávání stanov a pravidel. Měl od Boha vzácný dar, ojedinělé hudební nadání, absolutní hudební sluch, který nepotřeboval žádné ladičky a vždy přesně intonoval. Byl autorem řady sborů, několika mší, z nichž jednu napsal v Želivě v internaci. Napsal také velmi úspěšnou operetku na libreto od P. Stanislava Dvořáka "Do Betléma" a hudbu k jiným divadelním hrám. Bylo škoda, že se mu vlivem válečných událostí v době jeho formace nedostalo patřičného odborného hudebního vzdělání. Měl dar invence a spoustu nápadů, dovedl psát překrásné melodie. Doplňoval ho P. Januš, který měl možnost během teologických studií v Lublani získat odborné hudební vzdělání. Úspěšně instrumentoval některé skladby Vitáska a pomohl jim k rozšíření a úspěchu. Vitásek měl také přirozený tenorový hlas, který dovedl, kde bylo třeba, dobře uplatnit. Jeho skladby ovšem leží dnes takřka zapomenuty, i když znalci považují jeho hudební práce, dosud ne zcela probádané, za dílo s trvalou hodnotou. Jako magistr dal, novicům které vedl, osobní příklad, ze kterého jeho svěřenci čerpali v následujících svých osobních životních zkouškách.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Acta Curiae Litomericensis 1979/7, Litoměřice 1979, str. 23
  • Ivana HRACHOVÁ: Procesy s katolickými duchovními a členy řádů projednávané Krajským soudem v Ústí nad Labem v letech 1953-1960 in: Theatrum historiae 3, Pardubice 2008, str. 341-342.

Externí odkazy

Související články

The contents of this page are sourced from Wikipedia article on 23 Jun 2020. The contents are available under the CC BY-SA 4.0 license.
comments so far.
Comments
From our partners
Sponsored
Reference sources
References
https://tools.wmflabs.org/blahma/noportrait.php?Franti%C5%A1ek_Vit%C3%A1sek_(kn%C4%9Bz)
https://web.archive.org/web/20120513132248/http://www.sdb.cz/sitemap/
http://www.sdb.cz/clanky-z-roku-2009/udalosti-2009/strucny-salesiansky-nekrolog/
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/35079/1/Hrachov%C3%A1I_Procesy%20s%20katolick%C3%BDmi_2008.pdf
https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=mzk2011634245
https://viaf.org/viaf/171688614/
arrow-left arrow-right instagram whatsapp myspace quora soundcloud spotify tumblr vk website youtube pandora tunein iheart itunes