Eugen Fridrich Fulda

Eugen Fridrich Fulda (8. července 1872 Těšín–15. ledna 1942 Těšín) byl stavitel, architekt a politik v Těšíně.

Životopis

Narodil se v rodině stavitele Fridricha Eduarda Fuldy (také Frice Fuldy)(1841–1909) a jeho ženy Luisy. Vystudoval Vysoké školy technické v Brně, ve Vídni a Štýrském Hradci. V roce 1903 převzal rodinnou stavební firmu. Zbýval se projekční a stavební činností, firmu rozšířil o cihelnu v Mostech (Č. Těšín-Mosty), pilu, truhlářství, zavedl výrobu betonového zboží a provoz k hloubení studní. Pro sebe v roce 1912 postavil dům (nám. Svatého Kříže 1), ve kterém byly kanceláře firmy a první výtah v Těšíně. V roce 1920 byl dům prodán bance. Po rozdělení Těšína se rozhodl pro českou část Těšína, bydlel v domě (Fuldova vila), který postavil jeho otec Fridrich Fulda v roce 1899.

V roce 1928 přeměnil firmu na komanditní společnost v jejímž čele byli tři manažeři (T. Hauschild, P. Lamatsch a E. Kubisch). V roce 1933 firma zastavila svou činnost.

Eugen Fulda se angažoval v politice, byl předsedou živnostenského spolku (od roku 1914), zakladatel výboru pro postavení těšínského divadla (1904), v letech 1899–1909 člen Klubu techniků a člen různých dobročinných a kulturně vzdělávacích spolků. Dne 14. února 1919 přednesl zástupcům vítězných mocností požadavek těšínských Němců o zasazení nezávislého pod protektorátem Spojených národů, který by zahrnoval průmyslovou oblast Slezska a východní Moravy. Tento požadavek byl také předán v písemné formě (Denkschrift, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes) prezidentovi USA Woodrowovi Wilsonovi v Paříži. Do roku 1927 byl čelním představitelem Německé národní rady pro Těšínsko.

V třicátých létech Eugen Fulda začal vyvíjet protistátní činnost. V tzv. Patscheiderově procesu v roce 1935 v Moravské Ostravě byl jedním z dvaceti obžalovaných. Ze zdravotních důvodů byla obžaloba proti němu stažena. Od roku 1938 žil v Německu a zpět se vrátil v roce 1939. Byl členem NSDAP a vedoucím místních skupin v Těšíně. Je pravděpodobné, že svého vlivu využíval k záchraně lidí, které znal, před hitlerovským terorem.

Rodina

Dne 25. dubna 1904 se v Olomouci oženil s Martou Marií Annou Kratschmerovou z Těchova. Z jejich svazku vzešly dvě děti: Fryderyk Josef František (nar. 1905) a Goetz Gunter (nar. 1907).

Dílo

Stavěl především pro hutní a bánské závody a obce (školy, tělocvičny, budovy úřadů, nemocnice).

Stavby v Těšíně

• 1909–1909 městské divadlo v Těšíně (projekt Ferdinand Fellner)

• 1905 budova justičního paláce ve stylu vídeňského baroka
• 1905 německé divadlo (projekt Ferdinand Fellner a Hermann Helmer,novobarokní objekt se secesními prvky)
• 1912 secesní dům na náměstí Svatého Kříže 1 (Těšín, Polsko)
• 1911–1912 hotel U hnědého jelena, náměstí Těšín
• 1912 přestavba rodinného domu Leopolda Jana Szersznika na secesní čtyřpatrový dům

Stavby v Českém Těšíně

• 1920–1928 Soubor staveb hřbitova (Hřbitovní ulice, Český Těšín, kulturní památka)
• 1923–1924 ZŠ a Obchodní akademie (návrh Alfred Wiederman, ul. Sokola Tůmy, Č. Těšín)
• 1927 evangelický kostel Těšín
• 1927–1937 Městská nemocnice v Č. Těšíně (projekt Karl Gottwald, realizace s Václavem Nekvasilem)
• 1927–1930 činžovní domy v Těšíně
• 1928–1929 radnice (projekt Vilém Richter, Č. Těšín, památková zóna)
• 1929–1930 ČSOB (původně sídlo pobočky Centrální banky německých spořitelen, Nádražní 4/42, Č. Těšín)
• 1929–1931 požární zbrojnice (Masarykovy sady)
• 1930 Vila Gottlieba a Stelly Fantelovy nyní mateřská škola (projekt společně s Karlem Reinhardtem, ul. Smetanova Č. Těšín, kulturní památka)
• 1930–1931 hotel Piast (projekt Eduard David, ul. Nádražní, Č. Těšín, památková zóna)

Stavby mimo Těšín

• 1906 dřevěný lovecký zámeček arcivévody Bedřicha Rakousko Těšínského, po požáru v roce 1927 zděný (Visla, Polsko, architekt Ernest Altmann, užíván jako prezidentský zámek)
• 1917 zděný komín s vodojemem, válcovny na tenký plech Fryštát, snesen kolem poloviny 20. století.

• 1928 turistická chata Skalka (Mosty u Jablunkova)
• 1930 funkcionalistická vila (Školní 474, Jablunkov, kulturní památka)
• 1923 hornická kolonie v Karviné pro úředníky
• dělnická kolonie Mexiko v Karviné (neexistuje)

Odkazy

Poznámky

1. ↑ Také: Evžen Fulda, Eugen Fulda, Bedřich Fulda, Fric Fulda, což se zaměňuje s jeho otcem.
2. ↑ V delegaci byli delegaci dr. L. Brixel, dr. G. Fiedler a dr. K. Richter za Moravskou Ostravu, J. Fischer za Frýdek, dr. V. Főrster, R. Piesch a S. Titz za Bílsko, dr. E. Grünbaum a dr. H. Pollak za Těšín viz

Reference

1. ↑ ŠOPÁK, Pavel. Vzdálené ohlasy : moderní architektura českého Slezska ve středoevropském kontextu. 2. Opava: Slezská Univerzita, 2014. 287, [1] s. s. ISBN 9788075100696. OCLC 932227589 S. 132. 
2. ↑ Eugen Friedrich Fulda - Oficiální stránky Města Český Těšín. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (česky) 
3. ↑ HOROWSKI, Sławomir. Cieszyn mekką architektów. www.beskidzka24.pl [online]. 2015-02-09 [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. (polsky) 
4. ↑ Osobnosti města Těšín. AVIONoviny [online]. Městská knihovna Český Těšín, 2013-11-30 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
5. ↑ GAMROT, Česlav. Letos uplynulo 70 let od smrti stavitele Eugena Fuldy. www.ihorizont.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (česky) 
6. ↑ Fulda - genealogia. przodkowiezcieszyna.blogspot.cz [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
7. ↑ Eugen Fulda - realizacje. cieszyn.fotopolska.eu [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
8. ↑ GAMROT, Česlav. Horizont 09 | iHorizont. www.ihorizont.cz [online]. 2015-02-24 [cit. 2018-01-15]. S. 11. Dostupné online. ISSN 1213-3426. (česky) 
9. ↑ 100096
10. ↑ KŘENKOVÁ, Beata. Kulturní památky. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (česky) 
11. ↑ Cieszyn - Akademia Handlowa - stare zdjęcia, mapa. cieszyn.fotopolska.eu [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
12. ↑ D1–Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty Územně analytické podklady Český Těšín, 2016
13. ↑ Cieszyn - Czechosłowacki Bank Handlowy - stare zdjęcia, mapa. cieszyn.fotopolska.eu [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
14. ↑ Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 D1-Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty
15. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-17]. Identifikátor záznamu 26093 : Vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
16. ↑ Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty
17. ↑ Vodarny-originál. www.vodarenskeveze.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
18. ↑ Martin Vonka, Robert Kořínek, Komínové vodojemy. Funkce, konstrukce, architektura. Praha, 2015, ISBN 978-80-01-05774-2, s. 66-67.
19. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-15]. Identifikátor záznamu 118691 : Vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Externí odkazy

• Kulturní památky