Aleš Březina

Mgr. Aleš Březina (* 17. září 1965 Teplice) je český hudební skladatel a muzikolog, který se zabývá především osobností a dílem Bohuslava Martinů. Je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů a autorem koncertní, divadelní a filmové hudby.

Vystudoval hudební konzervatoř v Plzni (obor housle) a muzikologii na Karlově univerzitě v Praze a na univerzitě v Basileji. Věnuje se dílu Bohuslava Martinů, o němž napsal řadu studií, od roku 1994 působí jako ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Řídí kritické souborné vydání děl Martinů a sám připravil kritická vydání několika jeho skladeb.

V roce 1998 úspěšně zrekonstruoval původní verzi opery Bohuslava Martinů Řecké pašije, která pak byla uvedena na hudebním festivalu v Bregenzu ve světové premiéře.

Kromě Bohuslava Martinů popularizuje i další hudební skladatele (Leoše Janáčka, Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova) i v televizních pořadech České televize, rakouské televize ORF a televizního programu 3SAT, jejichž byl spoluautorem.

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Březina složil hudbu k více než 20 filmům např. Jana Hřebejka (Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích, Kawasakiho růže, Líbánky, Případ pro exorcistu), Petra Zelenky (Knoflíkáři), Dagmar Knöpfel (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern) a Jiřího Menzela (Obsluhoval jsem anglického krále, Donšajni), k dokumentárním filmům Olgy Sommerové (Věra 68, Marta) a Olgy Špátové (Největší přání 3), kde ve dvou jeho písních zpívá Aneta Langerová. Za svou filmovou hudbu byl 3x nominován na cenu Český lev (Horem pádem, Obsluhoval jsem anglického krále, Líbánky), 1x na Cenu české filmové kritiky (Líbánky), za hudbu k filmu Kawasakiho růže byl nominován na cenu European Film Composer 2010. Soundtracky vyšly u firem Sony Bonton Music a Milan Records v Paříži.

Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde spolupracoval s Jiřím Ornestem, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Jiřím Menzelem, Šimonem Cabanem, Janem Nebeským, Martinou Schlegelovou, Robertem Wilsonem ad. Pracoval na opeře o osudech Milady Horákové s názvem Zítra se bude aneb Hra na proces na libreto Jiřího Nekvasila (cena nadace Alfréda Radoka za nejlepší hudbu v roce 2008; režie filmové verze Jan Hřebejk, 2010). V září 2013 měla premiéru v pořadí druhá Březinova opera Toufar, která vznikla v rámci projektu Parallel lives a je dodnes na repertoáru Národního divadla, režie Petr Zelenka. Dále zkomponoval scénickou hudbu k inscenacím Věc Makropulos (premiéra 2010) a 1914 (premiéra 2014, ke stému výročí 1. světové války), které režíroval světoznámý Robert Wilson. V roce 2012 se uskutečnila premiéra inscenace Beaumarchaisovy Figarovy svatby v ND Praha, režie Michal Dočekal. V roce 2011 zkomponoval scénickou hudbu k inscenaci Král Leare, režie Jan Nebeský. Za hudbu pro divadlo získal dvě ceny Alfréda Radoka (2008 a 2010), na třetí byl nominován v roce 2012.

Dále napsal např. Requiem pro dětský sbor, orchestr a sólisty, Slavnostní hostinu pro smíšený sbor a orchestr, Agnus dei pro tři kontratenory a smyčcový kvintet a cembalový cyklus Reperkuse (premiéra 2009, Praha). V září 2010 měl v Městském divadle v Brně premiéru jeho celovečerní „vizuální hudební divadelní zážitek“ Muchova epopej na libreto Šimona Cabana. V září 2011 měla v Terešově premiéru jeho kantáta Terešov 1361, kterou složil jako komunitní edukativní projekt k výročí 650 let od první písemné zmínky o této západočeské obci. Pro zpěvačku Soňu Červenou zkomponoval melodram A-ha! V roce 2011 měla v Basileji světovou premiéru suita Klavírní trio 333 (psané na objednávku Guarneri Trio Prague), česká premiéra v roce 2012 v pražském Rudolfinu), dále složil suitu Kawasaki´s rose v provedení Dvořákova tria (2014, Nově Město nad Metují), která vznikla na objednávku MHF F. L. Věka a také klavírní cyklus Reperkuse (premiéra 2009, Praha).V září 2012 uvedl Karel Košárek s Pražskou komorní filharmonií ve světové premiéře skladbu Falling Leaves pro klavír a orchestr. V roce 2014 uvedl chlapecký sbor Boni pueri se souborem Musica Florea novou verzi Březinova Requiem pro sóla, sbor a orchestr, kde se sóla ujali Iva Bittová a Vojtěch Dyk.

• Březina, A.: „…eine übertriebene, gewollte Einfachheit.“ Bohuslav Martinů als Rezensent des Pariser Musiklebens in Meyer, Felix (ed.): Klassizistische Moderne. Winterthur : Amadeus Verlag, 1996, s. 449–450
• Březina, A: «Je respire une dernière fois.» Propos sur Ariane de Martinů in Ariane/Le Chateau de Barbe-Bleue. Operní program. Strassbourg : Opéra du Rhin 1997, s. 36–45. Německá verze Kolín nad Rýnem 2006
• Březina, A.: Tragedy and Compassion a Recreating the Original in The Greek Passion. Operní program. Londýn : Covent Garden, 2000, s. 15–18 a 42
• Březina, A.: Die nächste Etappe unserer Reise liegt noch im Unbekannten. Bohuslav Martinůs Flüchtlingsdrama ‘Die griechische Passion’ in: Mosch, Ulrich (ed.): Entrez Denges et Denezy. Dokumente zur Schweizer Musikgeschichte 1900–2000. Mainz : Schott Musik International 2000, s. 407–413
• Březina, A.: „…abych se mohl na změny předem duševně připravit.“ Řecké pašije – dvě opery Bohuslava Martinů in Hudební věda, XXXVII, Praha 2001, č. 1/2, s. 137–153
• Březina, A. – Dostálová, R.: Řecké pašije. Osud jedné opery. Korespondence Nikose Kazantzakise s Bohuslavem Martinů. Praha : Set out, 2003
• Březina, A. – Sadílková, L. (ed.): Charlotte Martinů: Můj život s Bohuslavem Martinů. Praha : Editio Bärenreiter, 2003
• Březina, A.: Editionsrichtlinien der Bohuslav Martinů Gesamtausgabe in Hudební věda 2004, XLI, č. 3–4, s. 411–432

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aleš Březina
• Hledání ztracených verzí. Rozhovor v časopisu Reflex, č. 15, 2005.
• Aleš Březina: Evropa regionů nejvíc odpovídá realitě - Rozhovor s Alešem Březinou, 2014
• S ředitelem Nadace Bohuslava Martinů Alešem Březinou hovoří Pavel Ryjáček. Záznam pořadu Mozaika Českého rozhlasu z 18. 2. 2007 na jeho webových stránkách.
• Životopis A. Březiny na stránkách Institutu Bohuslava Martinů
• Aleš Březina v pořadu Před půlnocí (ČT24, 22. 12. 2010), možnost on-line přehrání
• Aleš Březina v archivu Národního divadla
• Aleš Březina na Kinoboxu.cz
• Aleš Březina ve Filmové databázi
• Aleš Březina v Internet Movie Database (anglicky)