Yatsko Ostapchuk

Jacko Ostapčuk, cyrilicí Яцко Остапчук, též Jacko Ostapczuk (4. ledna nebo 4. srpna 1873 Nyžči Lubjanky – 30. ledna 1959 Užhorod), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období politický činný na Podkarpatské Rusi.

Pocházel z rolnické rodiny. Jeho otec Dmytro Ostapčuk byl poslancem Haličského zemského sněmu.

Vychodil školu v Krasnosilce a pak navštěvoval gymnázium v Zbaraži. Od mládí byl politicky aktivní v ukrajinském národním hnutí a byl z politických důvodů vyloučen ze studia na středních školách. Vrátil se proto k rodičům a pomáhal na jejich hospodářství. V době svého působení v parlamentu je Jacko Ostapčuk uváděn jako majitel hospodářství v obci Kapustynci.

Politicky byl nejprve aktivní v Ukrajinské radikální straně, ke které patřil do roku 1897. Od roku 1899 byl členem Ukrajinské sociálně demokratické straně. V letech 1905–1907 redigoval její tiskový orgán Červonyj prapor.

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 68. Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Zastoupení rusínsko-ukrajinských sociálních demokratů. Během svého parlamentního působení se spřátelil s Tomášem Masarykem.

V roce 1912 se na radu Masaryka přestěhoval do obce Radvaň nad Laborcom v tehdejším horním Uhersku. Zakoupil zde zemědělskou usedlost a podílel se na veřejném dění.

Za první světové války se podílel na osvětové práci mezi ruskými zajatci ukrajinské národnosti.

V meziválečném období působil v Československu, na území Podkarpatské Rusi. V roce 1920 patřil společně s Štefanem Kločurakem a Jevhenem Puzou mezi zakladatele Sociálně demokratické strany na Podkarpatské Rusi. Podílel se na vydávání jejích periodik. Stranu opustil kvůli názorovému rozkolu v roce 1929.

V roce 1923 se s rodinou přestěhoval z Radvaně nad Laborcom do vesnice Strabyčovo u Mukačeva, kde koupil zemědělské hospodářství. Po maďarské okupaci Podkarpatské Rusi byl zatčen. Po propuštění odešel na Slovensko a pak do Prahy. Následně žil v Staré Boleslavi a psal paměti. V roce 1957 se s manželkou vrátil do Užhorodu.

Zemřel na zápal plic v lednu 1959.

Reference

1. ↑ ОСТАПЧУК Яцко [online]. history.org.ua [cit. 2016-01-28]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
2. ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 141. (německy) 
3. ↑ Остання листівка Яцка Остапчука до сина Володимира [online]. zakarpattya.net.ua [cit. 2016-01-28]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.