Vlastislav Kroupa

Narodil se v rodině řezníka, pocházejícího z dělnického prostředí. Jeho otec jako drobný živnostník s pokrokovými názory a výhradami k buržoaznímu vedení republiky, byl okolím chápán jako člověk levicového zaměření, ač jím nebyl. Neměl tedy dobré postavení v obci a otci se nedařilo. Roku 1937 se s rodinou stěhuje do sousedního Starého Lískovce, kde se uvolnila řeznická živnost. Ve stejném roce začíná Vlastislav Kroupa studovat na obchodní akademii, kde se setkává s Marxovým Komunistickým manifestem. Od mládí je sečtělý, zajímá se o základy a principy společnosti, ve které žije a oplývá politickým přehledem. Zpočátku se jako pasivní posluchač účastní politických schůzí stran první republiky, ale později i vystupuje v diskuzích. V Brně-Lískovci zakládá junácký oddíl, do kterého se marně pokusil vnést svoje myšlenky. Na svých názorech a na svém panslavistickém přesvědčení tedy zakládá skupinu stejně smýšlejících kamarádů nazývanou "Slovanská obec práce". Kroupa postupně buduje organizaci mladých v rozsáhlém brněnském okolí a pomocí svého spolužáka vytváří bojovou skupinu až na Moravskobudějovicku.

Během tří let má hnutí již 200 členů a v roce 1941 Vlastislav Kroupa navrhuje nový název "Hnutí slovanské domoviny". Hnutí se daří ucházet pozornosti gestapa do doby než je zrazena konfidenty a 16. listopadu 1942 je Kroupa zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích v Brně. Odolává tvrdým výslechům gestapa a díky statečnému postoji Kroupy i jeho druhů trvá gestapu téměř rok, než uzavře případ Hnutí slovanské domoviny, i když se mu podaří zatknout jen 67 členů z více jak 200 organizovaných. 19. ledna 1944 je postaven spolu se svými spolubojovníky před breslauský Volksgericht a odsouzen k trestu smrti. Trest je vykonán dne 27. dubna 1944 ve Vratislavi.

V den popravy napsal svůj poslední dopis, jenž byl v roce 1971 uveřejněn v tisku.

Výňatek z dopisu: "Drazí rodiče, příbuzní a známí. Píši Vám poslední dopis, neboť večer budu popraven. Děkuji Vám za vše, co jste pro mne učinili. Nikdy v životě jsem nepoznal, co je to strach a také dnes ne. Jsem hrdý, že umírám jako voják lepšího zítřka, a lituji pouze, že mám jen jeden život, který mohu milované vlasti obětovat. Jen žádné sentimentality a pamatujte, že život je tvrdý boj. Loučím se s Vámi se všemi, s vlastí, národem a ostatními lidmi dobré vůle."

Večer téhož dne byl popraven. Bylo mu 24 let. Stal se tak příkladem hrdinství a vlastenectví pro mladou generaci.

• Pomník Vlastislav Kroupa - Umístění: Brno, městská část Bosonohy
• Pomník Obětem 1. a 2. světové války - Umístění: Brno, Bosonožské náměstí, Brno - Bosonohy
• Pomník Obětem 2. světové války a vojákům Rudé armády - Umístění: Brno, Rybnická/Pisárecká, Brno - Nový Lískovec

• Kroupova (Starý Lískovec)
• Vladislava Kroupy (Bosonohy). Ulice byla pojmenována nesprávně a roku 1972 přejmenována jako ulice Ztracená.

Reference