Vlastimil Matula

Vlastimil Matula (28. července 1895 Strážnice – 1965 Praha) byl český radiolog, chemik, svobodný zednář a autor odborné a populárně vědecké literatury z oboru (některé pod pseudonymem V. H. Matula).

V letech 1920–24 pracoval jako asistent chemicko-farmakologického ústavu University Karlovy, od roku 1924 jako chemik Státního ústavu radiologického při Ministerstvu veřejných prací v Praze.

• Einsteinova theorie relativity, 1924, František Svoboda
• Přírodovědecké základy názoru světového, 1924, František Svoboda, v edici Lidová osvětová knihovna
• Stručné dějiny chemie, 1926
• Boj o tajemství hmoty, 1938, E. Beaufort – podtitul Cesta chemie
• Hmota a její proměny, 1940, Pokrok
• Kdo je Boh. Brauner, 1947, Orbis – životopis významného českého chemika
• Hledání kamene mudrců, 1948, Orbis – podtitul Podstata a smysl alchymie
• Kdo je Madame Curie, 1949, Orbis – životopis polské fyzičky a chemičky

Literatura

• Masarykův slovník naučný, 1929, díl IV. Ko–M, str. 812
• 70 let Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů v Praze. B. E. Těšínská. Z dějin radiologie a vzniku československého Státního ústavu radiologického. Str. 17. Dostupné online.

Externí zdroje

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlastimil Matula