Štefan Nejeschleba

Narodil se jako druhé dítě rodičům Márii (rozené Michaláčové) a Jánovi Nejeschlebovým v obci Radošovce, okres Senica. Byl autodidakt. Od dětství rád maloval.

Vyučil se malířem písma a pracoval v propagační dílně. Jeho touha po vlastním výtvarném vyjádření (nejen malbou) ho přivedla do sochařského družstva v Piešťanech. V roce 1958 byl členem restaurátorského kolektivu v Bratislavě. Zde se podílel na restaurátorských pracích na Dómu sv. Martina, morového sloupu a Reduty, dále na barokním kostele v Trenčíně a jiných stavbách chráněných památkovým úřadem.

Od roku 1958 začal při práci soukromě navštěvovat ateliér sochaře prof. Fraňa Štefunka na Akademii výtvarných umění a ateliér malíře prof. Jána Mudrocha.

Začíná s vlastní tvorbou a věnuje se nejen malbě, ale i sochařské práci. Vytváří exteriérové a interiérové plastiky ze dřeva a kamene.

Do tohoto období patří např. i rozsáhlý cyklus obrazů z Českého ráje, ale i obrazy, o nichž lze říci, že: „Fantaskno uměleckého díla nutno chápat jako výtvor ducha a že tento básnický výtvor, vnitřně nadřazený, je často nepostižitelný.“

Dominantní postavení mají i dekorativní dřevěné reliéfy, které působí někdy až malířsky, často jakoby potírají hmotnost a podstatu daného materiálu – dřeva. Po námětové stránce vychází Nejeschleba mnohdy ze stylizovaných biologických tvarů, které podřizuje rytmu dekorativního řádu. Jindy vychází z konkrétní reality schematizované a převedené do plochy (např. panorama Ještědského hřebenu), které jsou často přípravným momentem k tvorbě malířské a ještě víc sochařské. Autor v nich proto může volně vycházet ze své imaginace.

Po příchodu do Liberce roku 1960 začal pracovat v Divadle F. X. Šaldy a snažil se zapojit do práce zdejší pobočky SČVÚ, jejímž kandidátem se v roce 1968 stal. Od roku 1990 byl členem a v roce 2000 se stal členem mezinárodní organizace výtvarných umělců IAA AIAP UNESCO.

• 1974 – Dívka a Chlapec, plastiky pro ZDŠ ve Velkých Hamrech
• 1975 – Reliéf ve vstupním prostoru Geodézie v Jablonci nad Nisou
• 1978 – Květ, plastika v Liberci, Šaldova křižovatka
• 1984 – Slunečnice, plastika v rekreačním středisku Skloexportu v Doksech
• 1984 – Lípa, dělící plastika pro ZDŠ Mšeno III. v Jablonci nad Nisou
• 1985 – Strom, reliéfní plastika v obchodním domě v Mostě
• 1985 – Slunce, pískovcová plastika v OS v Chomutově – Jirkově
• 1986 – Dekorativní plastika ve vstupním prostoru Telekomunikací v České Lípě
• 1987 – Dekorativní plastika na poště ve Frýdlantu v Čechách
• 1989 – Rodina, betonová plastika v Liberci, Ruprechtická ul.
• 1997 – Sestry, Madona, dvě reliéfní plastiky pro a.s. Janeba Evžen v Liberci
• 1998 – Gotická madona ve vstupním prostoru domu Karla Urbana v Torontu

• 1959 – Košťálov, škola (s Vladimírem Komárkem)
• 1960 – Semily
• 1970 – Liberec, Severočeské muzeum (se Zdeňkem Přibylem)
• 1980 – Liberec, Dílo
• 1997–1998 – Liberec, Universal banka (stálá expozice)

• 1969 – Liberec
• 1975 – Ústí nad Labem, Jablonec nad Nisou, České Budějovice
• 1976 – Liberec, Oblastní galerie
• 1978 – Žitava
• 1984 – Teplice
• 1987 – Liberec, Oblastní galerie, Výtvarní umělci Liberecka 
• 1994 – Liberec, Výtvarní umělci Liberecka po roce 1945
• 2000 – Praha, Průmyslový palác, Salon

Reference

Literatura

• Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002. Ostrava 2002. IX. Ml-Nou, s. 222-223.
• KARPAŠ, Roman. Liberecká unie výtvarných umělců: Z historie výtvarných organizací na Liberecku: Seznam členů Liberecké unie výtvarných umělců: Výtvarní umělci působící na Liberecku po roce 1945. Liberec: Liberecká unie výtvarných umělců, 1994. 56 s.
• Výstava Š. Nejeschleby. Vpřed 6. 8. 1976.
• JIRÁNEK, Miloš. Práce jsou mé žně: O libereckém výtvarníku Štafanu Nejeschlebovi. Průboj 15. 9. 1976.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štefan Nejeschleba ve Wikimedia Commons
• www.nejeschleba.cz Památka na Štefana Nejeschleba
• Nejeschleba Štefan na abART
• Štefan Nejeschleba na projektu Vetřelci a volavky
• Po umělci zbyly stovky obrazů či plastik, vdova je chce rozdat