Rudolf Deyl
Quick Facts
Biography
Rudolf Deyl starší (6. dubna 1876 Praha-Staré Město – 16. dubna 1972 Praha) byl český herec, dramatik, autor memoárové literatury, divadelní pedagog, manžel herečky Otylie Spurné, otec českého herce Rudolfa Deyla mladšího a herečky Evy Deylové.
Ze života
Pocházel z rodiny pražského podnikatele Václava Deyla (* 1842) a jeho první manželky Kateřiny rozené Jakoubkové (1845-1876). Otec byl vyučený jirchář a své řemeslo postupně rozšiřoval přes výrobu rukavic, až vlastnil kožedělnou továrnu. Ale jeho syn (jediný ze tří, který se dožil dospělosti) nechtěl být obchodníkem a od mládí tíhl k divadlu.
Své první herecké zkušenosti získal u tehdejších kočovných hereckých společností. Od roku 1895 hrál u O. Červíčka, následně u V. Suka a P. Švandy. Od roku 1897 studoval herectví ve Vídni na Ottově herecké akademii. Po absolutoriu školy působil krátce do roku 1902 v Zemském divadle v Lublani a současně hostoval v Královském zemském divadle v Záhřebu. V letech 1902 až 1905 přesídlil do Plzně, kde pod vedením Vendelína Budila získal další herecké zkušenosti. Odtud pak přešel do pražského Národního divadla, kde setrval až do roku 1942, kdy odešel do důchodu, avšak v ND i nadále hostoval.
V letech 1928 až 1935 byl profesorem na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. V období 1922 až 1934 stál v čele Ústřední jednoty českého herectva jako její předseda.
Byl také literárně činný, vedle románu z divadelního prostředí Kruhy na vodě (1940) napsal několik divadelních her (Hledali tatínka, 1894; Po bouři, 1896; Odříkaného chleba největší kus, 1942; Domečky z karet, 1948) a memoárové knihy Jak jsem je znal (1937), Sláva – tráva (1938), Milován a nenáviděn (monografie o V. Budilovi, 1941), Humor plátěného světa (1942), Opona spadla (1946), Divadelní všehochuť (1948), Vojan zblízka (monografie, 1953), biografii svého přítele z mládí Písničkář Karel Hašler (monografie, 1968), O čem vím já (monografie o J. Kvapilovi, 1971). Publikoval v deníku Lidové noviny (1929–1938) a měsíčníku Panorama (1929–1930), posmrtně (1973) vyšla jeho próza pro mládež Kluk z Františku.
Svého syna herce Rudolfa Deyla mladšího přežil o pět let a zemřel ve vysokém věku 96 let. Byl znám jako velký příznivec a obdivovatel dostihového sportu a stal se pravidelným návštěvníkem pražského dostihového závodiště ve Velké Chuchli. Na jeho památku byl první z jarních dostihů v Chuchli nazván Memoriál Rudolfa Deyla .
Je po něm pojmenována ulice v Praze.
Ocenění
- 1928 Státní cena
- 1939 Národní cena
- 1953 Řád práce
- 1968 titul národní umělec
Odkazy
Reference
Literatura
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 12, 55–6, 59, 64, 81, 117, 155, 178–9, 203–4, 219, 250, 274, 278, 281, 298, 320
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 69, 110, 217, 236–8, 251, 299
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 75, 95, 322, 323, 466, 482, 505, 545.
- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 191–193.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 541–542.
- Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 33–4, obr. 32–4
- Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 298, 352, 384–7, 391, 412, 427, 433, 437
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 18, 21–2, 63, 74, 112, 122, 124, 127–7, 359, 461, 463, 498, 590, 597, 603–4, 609, 611–2, 624, 646, 668
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 73–4
- Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 16, 97, 99, 125, 127, 213, ISBN 80-86182-51-7
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 120.
- Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 8, 48, 89, 151, 197, 230, 238–9, 242–4, 248–9, 251, 256, 258, 267–8, 284, 295–6, 299, 318, 328, 330–332, 342, 354, 357
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 233.
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 31–3, 52, 386, ISBN 80-207-0485-X
- VODÁK, Jindřich: Tváře českých herců : od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi. Praha : Orbis, 1967. 250 s. S. 174–177.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 191–192.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Deyl starší ve Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Deyl starší
- Rudolf Deyl starší v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Rudolf Deyl starší v databázi Archivu Národního divadla
- Rudolf Deyl starší v Česko-Slovenské filmové databázi
- Rudolf Deyl starší ve Filmové databázi
- Rudolf Deyl starší na Kinoboxu.cz
- (anglicky) Rudolf Deyl starší v Internet Movie Database
- Rudolf Deyl starší v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Deyl Wenzl 1842 (otec Rudolfa Deyla st.)