Oldřich Kuba

Studoval gymnázium v Rokycanech a posléze AVU u Martina Salcmanna a Jana Zrzavého. Vystudoval Pedagogickou fakultu Karlovy university, a po jejím ukončení krátce působil na gymnáziu v Domažlicích a ve Stříbře, kde učil výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii. Poté pracoval na Ministerstvu kultury. Z té doby pocházelo jeho celoživotní přátelství s Annou Masarykovou, vnučkou T. G. Masaryka.

Ministerstvem kultury byl pověřen úkolem založit Západočeskou galerii a zároveň jmenován jejím prvním ředitelem. Tuto galerii řídil od roku 1954 do roku 1985. Galerie tehdy sídlila v budově muzea, kde měl Oldřich Kuba k dispozici kancelář a skromné výstavní prostory. Naštěstí se mu díky energickému a vytrvalému úsilí podařilo zachránit před plánovanou demolicí budovu Masných krámů, která se po citlivé a mimořádně zdařilé rekonstrukci stala krásným výstavním prostorem. K Západočeské galerii byl také připojen dům s adresou Pražská 13, citlivě zrekonstruovaný ve stejném duchu jako Masné krámy. V něm byly umístěny kanceláře a druhá, komorní výstavní síň.

Galerie zpočátku získala malou kolekci českého umění 19. století z muzejních fondů. Kuba se zaměřil na moderní umění 1. poloviny 20. století a podařilo se mu vybudovat sbírku evropského významu. Jen od Špálů nakoupil sedmdesát děl. V roce 1968 dokázal získat pro besedu Jana Zrzavého na celý večer. Z postu ředitele Západočeské galerie odešel v roce 1985 do důchodu.

Oldřich Kuba často publikoval. Napsal přes 3000 článků, pracoval i pro rozhlas a televizi.

Oldřich Kuba měl dceru Danielu (provdanou Pavlatovou) a syna Oldřicha. Po odchodu z pozice ředitele Západočeské galerie do důchodu jej zaměstnal  jako inspektora sbírek Národní galerie jeho přítel a zároveň rival, ředitel Národní galerie Jiří Kotalík.