Quick Facts
Biography
Karel Rameš (1911 v Praze? – 23. dubna 1981 v Praze) byl za protektorátu vězněn v pankrácké věznici. Ve vězeňském deníku, který si tam vedl se mu podařilo zachytit každodenní chod některých částí věznice a také popsat postup budování tzv. pankrácké sekyrárny. Během výkonu funkce "chodbaře" se mu dařilo organizovat ilegální korespondenci mezi vězni jakož i riskantní vynášení motáků z oddělení k smrti odsouzených mimo objekt věznice.. Karel Rameš sice válku přežil, ale v padesátých letech dvacátého století byl komunistickým režimem odsouzen a uvězněn. Po propuštění (koncem šedesátých let dvacátého století) vedl osamělý život. Zemřel v ústraní na jaře 1981.
Životopis
Karel Rameš byl za protektorátu (v letech 1941 až 1945) vězněn (hospodářský delikt) v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci. Tady působil jako jeden z chodbařů (vězňů, kteří se mohli po budově věznice pohybovat poněkud svobodněji) a někdy i pomocník fotografa. Rameš organizoval ve věznici ilegální korespondenci vězňů (a to nejen mezi celami, ale i mezi vězni a jejich příbuznými). Podařilo se mu pronikat i na oddělení II/A (kde byly ve 20 celách umisťovány osoby odsouzené nacistickými okupačními soudy k trestu smrti) a vynášet odtud různé dokumenty, motáky a tzv. škrabky – vzkazy, které se schovávaly mezi prsty. Některé písemnosti si opisoval a zároveň si vedl podrobný deník. Takto shromážděné materiály se mu podařilo dostávat mimo zdi věznice. Po válce je uspořádal do dvoudílné knihy "Žaluji – Pankrácká kalvárie", ve které podrobně popsal jak vypadal život na "oddělení smrti" II A.
Proti oknům naší cely, v přízemním traktu IIa, vyklidili Němci hromadné ubytovací cely čís. 29, 30 a 31. Zedníci tam buší do zdi, elektrotechnici pracují o překot, neboť se tu staví sensace protektorátu, Prahy a Pankráce – "sekera". Drážďany už nestačí stínat naše hlavy a na Pankráci čeká zas šedesát nových odsouzenců k smrti. Dlouho do noci slyšíme hlučnou práci řemeslníků, úder za úderem přibližuje hrůzné zahájení poprav sekerou. Děsivé divadlo je připravováno s německou důkladností a rychlostí. Každým úderem kladiva, každou vteřinou přibližuje se první duben, kdy má být zahájen "provoz". Šedesát odsouzenců čeká a poslouchá rány do zdi – konec nadějím a snům.—Karel Rameš, tajný vězeňský deník,
Vězeňské osobnosti a umění
Vězni na celách smrti museli pracovat (například lepit pytlíky), takže měli k dispozici materiál k psaní motáků či různým uměleckým projevům. Například akademický malíř dr. Jaroslav Lebeda vytvořil cyklus kreseb s náboženskou tematikou. Básník Jindřich Vichra v cele smrti dokonce psal poezii. Karel Rameš zachránil i básně Karla Vokáče a karikatury grafika Josefa Dryáka (17. května 1910 v Brandýse - popraven 8. října 1943 v 16.42). Na cele číslo 41 dokonce od srpna 1943 vzniklo dvacet čísel vězeňského časopisu, který vězni zasílali pro obveselení na ženskou celu. Většina čísel tohoto časopisu, malby Jaroslava Lebedy a řada dalších písemností se zachovala právě jen díky chodbaři - vězni Karlu Ramešovi.
- Vazební fotografie z Pankrácké věznice (1943-1944)
Jaroslav Lebeda
Jindřich Vichra
Karel Vokáč
Josef Dryák
Po skončení války
Kniha "Žaluji – Pankrácká kalvárie" byla vydána v roce 1946 (pod pseudonymem "Karel R.") a kromě výše uvedených materiálů byla doplněna bohatým fotografickým doprovodem. O osobě Karla Rameše se po nástupu komunistického režimu nesmělo hovořit.Dokonce byl v roce 1958 zatčen (20. května 1958 v rámci akce Hradecký) a v roce 1959 odsouzen za údajnou velezradu k desetiletému žaláři. Při Ramešově zatčení mu byl orgány státní tajné bezpečnosti (StB) mimo jiné zabaven i poměrně rozsáhlý rukopis "Žaluji – národní kalvárie za vlády komunismu". Ten popisoval osudy politických vězňů komunistického režimu a byl zamýšlen jako pokračování dvoudílné Pankrácké kalvárie. Tento zabavený rukopis se ztratil.
60. léta
Po odpykání trestu byl Karel Rameš propuštěn koncem 60. let dvacátého století na svobodu. Na svobodě vedl rozporuplný osobní život. Někteří blízcí příbuzní a známí s ním přerušili styky. Karel Rameš žil jako zapomenutý muž, který si přivydělával prodejem zmrzliny na Slapech. Zemřel v ústraní v Praze na jaře roku 1981.
Vydané knihy
- Karel, R. Žaluji: pankrácká kalvarie. 2. vyd. Praha: Orbis, 1946. 2 sv. [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné online.
- Karel, R. Žaluji: pankrácká kalvarie. 1. vyd. Praha: Orbis, 1946. 2 sv. [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné online.
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
- Věznice Pankrác
- Pankrácká sekyrárna
- Václav Kropáček
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Rameš
- Karel Rameš - Databáze autorit