Josef Hais Týnecký

Josef Hais Týnecký, (2. března 1885 Klatovy – 24. dubna 1964 Praha) byl český spisovatel a novinář.

Josef Hais byl syn řezníka v Klatovech Jaroslava Haise a Gabriely, rozené Tiché. Matka pocházela z Týnce. U babičky v Týnci také od roku 1888, po rozchodu rodičů, vyrůstal (odtud jeho přijaté druhé příjmení Týnecký).

Studium na reálném gymnáziu v Plzni nedokončil; od roku pracoval v knihkupectví a v roce 1905 se přestěhoval do Prahy. V Praze se živil jako novinář, v letech 1924-1945 byl redaktorem Národní politiky. V roce 1919 vystoupil z církve; některá jeho díla bývala označována jako protikatolická. V roce 1919 se též oženil (civilní sňatek). V letech 1920-1927 se angažoval ve Spolku českých spisovatelů belletristů Máj, kde byl členem výboru.

V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů hájících české nacionalistické studenty, kteří vyvolali nepokoje.

Po 2. světové válce se již jeho příspěvky do denního tisku neobjevují, vycházejí však stále jeho knihy, ať už nové nebo reedice.

Zemřel v Praze, je pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově.

• Rodné Klatovy pojmenovaly po Josefu Haisu Týneckém ulici (ulice Haise Týneckého)
• Ulice Haise Týneckého je též v obci Mlázovice u Jičína
• Josef Hais Týnecký je čestným občanem obce Týnec; na domku, kde vyrůstal, je jeho pamětní deska.

Josef Hais Týnecký byl neobyčejně plodný prozaik. Databáze Národní knihovny ČR uvádí 179 jeho děl vydaných tiskem (včetně reedic a divadelních her). K tomu je třeba připočíst stovky drobných příspěvků do denního tisku. Jeho básně z mládí jsou okrajové. Níže jsou uvedeny důležitější příklady jeho prozaické činnosti.

Novinářská činnost

Již při pobytu v Plzni přispíval regionálního tisku - do Plzeňských listů a Našich snah. V Praze, před dlouhodobým zaměstnáním v Národní politice, byl redaktorem např. Hlasu národa (1917). Do časopisů přispíval svými povídkami. Pravidelně uveřejňoval sloupky na nejrůznější témata v Národní politice. Zde také řídil beletristickou část nedělní přílohy.

Za druhé světové války používal pseudonym Tomáš Tichý (dle rodného jména matky) a zkratku TT.

Divadelní hry

Hry Josefa Haise Týneckého (nejčastěji uváděny jako "hry se zpěvy") měly v repertoáru především soubory ochotnické, ale i profesionální (Akropolis, Tylovo v Nuslích).

Příklady:

• Vězeň na Křivoklátě (historická hra se zpěvy, 1908)
• Zlatá studně (opereta na hudbu Rudolfa Vašaty, 1913)
• Na horské faře (1926)
• Batalion (1930)

Knižní tvorba (příklady)

Témata knih Josefa Haise Týneckého byla rozmanitá, historické romány, sociální, kroniky z Pošumaví či tvorba pro děti.

Raná tvorba

• Karlovské povídky (1913, vydal Jan Kotík, Praha)
• Batalion: třetí kniha Karlovských povídek (1922, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha)

Historické venkovské kroniky

Jedná se o volný cyklus, popisující rodné Klatovsko v 19. století. Romány jsou po stránce formy inspirovány Jiráskovým U nás, s akcenty patriotickými a antiklerikálními:

• Zvony I. a II. (il. František Vrobel, vydala Česká grafická unie 1940 a 1942; druhý díl se věnuje studiím Jaroslava Vrchlického v Klatovech)
• Osení I. a II. (il. František Vrobel, vydala Česká grafická unie 1941 a 1942; inspirováno příběhy vlastních předků)

Tvorba pro děti

Série knih z různých prostředí vycházela většinou s podtitulem "Pravdivé vypsání mnoha příběhů ze života hmyzu, rostlin, ptáků, ryb a zvířat" nebo podobným:

• Bratři mravenci (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1919)
• Na pasece (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1920)
• Les (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1923-1924)
• Potok (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1923)
• Hory (il. Otakar Štáfl, Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1924)
• Moře (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1925)
• Vrabec tulák: Pravdivé vypsání ze života ptáků (il. Otakar Zejbrlík, Melantrich, 1926)
• Bělouš: Historie koně (il. Otakar Zejbrlík, Melantrich 1926)
• Dobrodružství včelky Aly (Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1928)
• Komár dělá vědu (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1929)

Pozdní tvorba

• Antikrist (Naše vojsko, 1958; třídílný prolog k husitské epopeji: Psi Páně, Před bouří, Bouře)

Náměty k filmům

• Batalion (němá verze, režie Přemysl Pražský, 1927, hlavní role Karel Hašler)
• Písničkář (režie Svatopluk Innemann, 1932, hlavní role Karel Hašler)
• Batalion (zvukový film, režie Miroslav Cikán, 1937, hlavní role František Smolík)

Batalion

Téma kořalny Batalion a doktora Františka Uhra patří k nejvýznamnější části odkazu Josefa Haise Týneckého, především dvojím filmovým zpracováním jeho námětu. Příběhu doktora Františka Uhra se Josef Hais Týnecký podrobně věnoval ve 20. a 30. letech; přitom zjistil některé do té doby neznámé údaje.

Stejný námět zpracoval Josef Hais Týnecký již v roce 1922 jako povídku a v roce 1930 jako divadelní hru. Divadelní hra byla upravena na zpěvohru s hudbou Rudolfa Piskáčka.

V němé verzi hrál roli doktora Uhra Karel Hašler. Batalion je považován za jeden z nejlepších československých němých filmů. Ve zvukovém Batalionu hrál hlavní roli František Smolík.

Na sklonku I. světové války informoval denní tisk o spisovatelově zatčení na pražském policejním ředitelství, "poněvadž zastal se deputace pražských žen, která žádala za domovní prohlídku u jistého haličského obchodníka." Ale "na zakročení novinářských kruhů byl propuštěn."

Poznámky

Reference

Literatura

• ŠISLER, Petr. Josef Hais Týnecký. In Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha : Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J, s. 25-27.

Související články

• František Uher
• Seznam osobností pochovaných na Vyšehradě

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Hais Týnecký
• Filmová databáze FDb.cz, Josef Hais Týnecký[1]