Quick Facts
Biography
Jaroslav Kopecký (4. srpna 1920, Skuteč – 31. března 2000, Skuteč) byl český malíř.
Život
Akademický malíř Jaroslav Kopecký se narodil 4. srpna 1920 ve Skutči v rodině obchodníka s látkami Jaroslava Kopeckého a Františky Kopecké, rozené Sílové. Malířství ho upoutalo už jako čtyřletého, když za Skutčí uviděl malíře, který soustředěně pozoroval krajinu a tu pak přenášel štětcem na plátno. Jeho otec zálibu v malování sice podporoval, protože i on rád maloval, ale chtěl mít ze syna lékaře.
Jaroslav Kopecký vystudoval reálné gymnázium v Chrudimi, kde výtvarnou výchovu vyučoval Richard Lander. Soukromě se vzdělával u otcova přítele Gustava Porše. Gustav Porš byl nejen jeho učitelem, ale i přítelem, se kterým rád debatoval o významu a poslání malířství.
Přestože toužil studovat Akademii výtvarných umění, podle přání svého otce nastoupil roce 1939 na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Dokončil však pouze první semestr, neboť po studentských demonstracích došlo k uzavření vysokých škol. Následně byl krátce internován. Po propuštění odešel zpět do Skutče, kde během války pomáhal rodičům v obchodě. Nepřestával však malovat a myslet na studium výtvarného umění.
V roce 1945 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, kde v letech 1945 - 1949 studoval u Otakara Nejedlého. Současně se zapsal ke studiu chemie na Univerzitě Karlově, neboť ho zajímaly nové materiály. Tento obor však nedokončil, a to z důvodu nového výnosu ministerstva školství, který zakazoval studium na dvou vysokých školách současně. Po úspěšném ukončení studií se vrátil do rodné Skutče. Jaroslav Kopecký zde tvořil víceméně v izolaci. To na jedné straně podmiňovalo specifické vyzrávání názoru a výtvarného projevu, jeho samotného to však vedlo k neustálé pochybnosti o srozumitelnosti své výpovědi. Na malém městě se se svým způsobem tvorby těžce prosazoval, proto se zpočátku živil jako opravář na stavbách či v propagaci obuvnického podniku Botana Skuteč. Tvořit však nepřestával. Svou tvorbu byl nucen opustit až když do jeho života vstoupila nemoc, postupná ztráta zraku.
Dílo
Umělecký vývoj
V počátcích své tvorby se Jaroslav Kopecký, ovlivněn Gustavem Poršem, soustředil na rozměrná plátna s dramatickou náladou. Na konci čtyřicátých let vytvořil několik pozoruhodných krajin, které byly ovlivněny nespoutaným projevem Vincenta van Gogha. Tyto obrazy odrážejí jeho emoce a nálady a vytvářejí dojem neklidu a napětí. Později však od tohoto pojetí umění upouští a snaží se o průnik do nitra krajiny, pod povrch, ke skrytým procesům. Tento přístup je silně imaginativní. Ve svém identickém projevu intenzivně pátral po podstatě přírody, kosmu a univerza. Člověk může spoustu věcí pochopit, racionalizovat určité děje a procesy probíhající v přírodě, ale jedinečnost okamžiku lze pouze obdivovat.
V padesátých letech v jeho dílech typizují určité místo reálné prvky. V šedesátých letech vznikla řada strukturálních obrazů, nejednalo se však o pouhou inspiraci tehdy módními tendencemi, ale o vynalézavý a obohacující přístup k této problematice. Díla tohoto období působí magicky, jsou lidsky prostá a zároveň neobyčejná, jako by ukrývala svá tajemství. Celý malířův život provázelo tvůrčí hledání, sám řekl: ,,… snažil jsem se vždy ponořit se pro nové vjemy sám do sebe. Aby vždy zrcadlily skutečnost. Sám nemám rád v obraze tlumočení jen vysněných představ, navíc namalovaných akademicky. Hledal jsem proto k vyjádření i adekvátní techniky – a možná se tím i tříštil. Ale vše, jak se dnes na to dívám, jsou vlastně pramínky sbíhající se do většího toku. Zda i do řeky, bude záležet jen na mé síle.“
Jaroslava Kopeckého v jeho tvorbě ovlivnila krajina uhelných slojí Mostecka, kde v mládí pracoval jako brigádník. Největší inspirací pro něj však zůstávalo rodné Skutečsko. Ve svých dílech se soustředil na strukturu krajiny, drsnou, kopcovitou s četnými lomy. Od vizuálního zachycení povrchu postupně přecházel k imaginativnímu zobrazování krajiny a záznamu vlastního prožitku. Základními prvky tvorby pro něj byly voda jako symbol života a proměny a kámen jako symbol trvání.
Díla Jaroslava Kopeckého zobrazují krystalizaci hornin, horizontální geologické vrstvy a různé přírodní útvary. Zavádí do prostředí zatopených lomů, lesů, polí, rašelinišť, horských pramínků, skal, prašných cest a připomínají kamenickou tradici kraje.
Výtvarné techniky
Ve své tvorbě často užíval olej, temperu, akronex, sololit, lepenku či dřevořez. Pomocí vytváření nových technik a kombinace nezvyklých materiálů vytvářel iluzi zemského povrchu. Často modeloval plastický reliéf, aby naznačil strukturu terénu či působení fyzikálních sil. Nicméně se nesoustředil na detail, ten podle něj pouze rozmělňuje pádný výraz. Ve své tvorbě užíval spíše tlumené barevné tóny, ale do svých obrazů zakomponovával i jasné barvy, které celý obraz dokázaly rozzářit.
Monotypem se zabýval systematicky od roku 1958. Jak sám říkal, snažil se v něm hledat krystalickou čistotu světa, analyzovat a rozkládat v krajinu. Výraz monotypů je podmíněn způsobem nanášení barevné pasty na tiskovou plochu a jejím zpětným odebíráním špachtlí.
Výstavy
Obrazy, grafiku či monotypy Jaroslava Kopeckého vlastní kromě řady kulturních i veřejných institucí a sběratelů Východočeská galerie v Pardubicích, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Gallery Cyrany v Heřmanově Městci, Galerie moderního umění v Hradci Králové, galerie v Jičíně, Ústí nad Orlicí a jiné. Kopecký uspořádal řadu samostatných výstav, například v Praze, Pardubicích, Chrudimi či Skutči. Jeho díla byla vystavována také v zahraničí, a to například v Bratislavě, Německu, Polsku či Švédsku.
Galerie
Díla Jaroslava Kopeckého
Brusírna achátů - monotyp
Červený dům - monotyp
Modrý dům - monotyp
Dům na pokraji diamantového pole v Kimberley - monotyp
Lom s cerici se vodni hladinou - monotyp
Hnízdiště lišaje - monotyp
Jarní pole s vyfoukanou oblohou - monotyp
Krystalická krajina s kovovým leskem - monotyp
Lože krystalů - monotyp
Naleziště - monotyp
Pole se zamrzlým jezírkem - monotyp
Volání říše Inků - monotyp
Zatopený opukový lom - monotyp
Bahna v pozdním zážehu
Květy na bahnách
Člověk beránek
Dům tisíce světel
Krajina se zbytky sněhu
Mapa větrů
Okno s kyticí
Věčno pro Hirošimu
Vesnice
Bílé zotavovny Krymu zničené fašisty
Geologická krajina
Fotografie ze života Jaroslava Kopeckého
Skuteč-náměstí v pozadí s rodným domem Jaroslava Kopeckého
Malý Jaroslav Kopecký u rodného domu
Jaroslav Kopecký s rodiči a sestrou
Studentská léta
Jaroslav Kopecký na Akademii výtvarných uměni
Vyučovací hodina na Akademii výtvarných umění
Jaroslav Kopecký s kolegy na Akademii výtvarných umění
Otakar Nejedlý se svými studenty
Malování v přírodě
Jaroslav Kopecký s manželkou Hildou
Zahájení výstavy
Jaroslav Kopecký
Jaroslav Kopecký s Vladimírem Komárkem
Fotografie Gustava Porše Gustavem Poršem s věnováním
Otakar Nejedlý
Monotyp - Potvrzení o vytvoření nové výtvarné techniky
Potvrzeni o vytvoření vlastní výtvarné techniky - monotyp
Odkazy
Reference
Literatura
- GALERIE JAROSLAVA GRUSE. Pardubice, 1990.Jaroslav Kopecký: Výběr z tvorby
- MANDYSOVÁ, Hana. Jaroslav Kopecký. Havlíčkův Brod: Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, 1992.
- NOVOTNÝ, Stanislav. Jaroslav Kopecký. Chrudim: Klub přátel výtvarného umění, 1982.
- NOVOTNÝ, Stanislav. Malíř nejen své krajiny. Budovatel. 1985, č. 28.
- Jaroslav Kopecký. In: Výtvarní umělci okresu Chrudim. Chrudim: Klub přátel výtvarného umění v Chrudimi, 1980, s. 7.
- Jaroslav Kopecký: Z dosavadní tvorby. Pardubice: Východočeská galerie Pardubice, 1972.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Kopecký ve Wikimedia Commons- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Kopecký (malíř)
- Databáze Isabart
- Informační systém abART – osoba:Kopecký Jaroslav
