Jaroslav Kalva

Jaroslav Kalva (23. dubna 1878, Chrudim – 11. září 1952, Praha) byl sportovní novinář, propagátor a funkcionář sportu, letectví a motorismu, člen Českého olympijského výboru.

Po čtyřech třídách reálného gymnasia absolvoval v letech 1893–1896 obchodní akademii v Chrudimi. Po složení maturity 1896 nastoupil do firmy Fr. Wiesner, strojírna a slévárna, továrna na váhy v Chrudimi, kde pracoval do roku 1900 jako účetní, příručí a korespondent. Poté se odebral do Prahy, kde pracoval nejprve v Českém úvěrním ústavu (v letech 1900–1902) a poté v Záložní úvěrní jednotě (v letech 1902–1908).

Od roku 1903 se stal externím redaktorem sportovní rubriky Národní politiky a v letech 1912–1936 tuto rubriku sám vedl, rovněž byl redaktorem časopisu Sport a hry. Neomezoval se pouze na sportovní publicistiku. Za maďarského vpádu na Slovensko 1919 byl válečným zpravodajem svého listu. Ale nespokojil se přejímáním zpráv z druhé ruky, nýbrž kde mohl, „čichl k prachu“, jak o tom svědčí knížka »Na slovenském bojišti«, kterou vydal spolu s Petrem Kompišem, tehdy zpravodajem Venkova. Kalva také napsal řadu fejetonů, zejména z cest po západní Evropě a ze Švédska. Jako velmi čtenou specialitu si vypěstoval krátké, bystře odpozorované a vtipně psané kapitolky o pražských aktualitách, podepisované pseudonymem Yves.

Byl mezi zakladateli a později místopředsedou Kruhu sportovních novinářů. Byl prvním jednatelem Syndikátu československých deníkářů a místopředsedou novinářů. Člen České ústřední jednoty velocipedistů (ČÚJV). V letech 1897-1900 byl vynikajícím závodníkem na kole, nejen ve svém kraji, nýbrž i reprezentantem ČÚJV na závodech ve Lvově. Člen K. C. Čechie na Král. Vinohradech a pak Sportovního klubu Slavia Praha.

Byl členem Českého výboru olympijského, který ho jako zpravodaje vyslal v roce 1912 na olympiádu do Stockholmu. I na první poválečné olympiádě v Antverpách 1922 zastupoval svůj list.

Vstoupil do výboru Českého klubu automobilistů 1908 a pak byl členem výboru a prezidia Autoklubu RČs (AKRČs) až do 1934. Dlouhou řadu článků a nepřeberné množství zpráv zveřejnil v magazínu Auto. Jeho organizační působnost se soustředila a vyvrcholila v AKRČs. Kalva byl dlouhá léta jeho jednatelem, neúnavným členem všech snad jeho komisí. Ve 20. letech, v době sjednocování motoristických spolků pod hlavičku Kartelu Autoklubu Republiky Československé a klubů sdružených, se stal jeho generálním tajemníkem. Naléhal na okamžité vstoupení klubu do mezinárodních ústředí Mezinárodní asociace automobilových klubů AIACR (od roku 1946 jako Federation Internationale Automobile – FIA) a Mezinárodní motocyklové federace (FICM), zastupoval klub na přečetných jejich kongresech a jako dosud jediný — byl zvolen do odvolacího tribunálu AIACR, v němž zasedal 15 roků. I po šedesátce pracoval jako člen výborů AKRČs, pražských mezinárodních automobilových výstav, sportovní a redakční komise.

Stál i u zrodu naší aviatiky. Plodem Kalvova zájmu a rozsáhlých vědomostí o letectví byla řada přednášek, a zejména kniha Aviatika (nákladem Vilímkovým).

• KALVA, Jaroslav: "Aviatika" In: Za vzděláním, sv. 20 (1. vydání, 1914, Jos. R. Vilímek, Praha)
• KALVA J., KOMPIŠ P.: "Na slovenském bojišti". Vzpomínky válečných zpravodajů J. Kalvy a P. Kompiše s mnoha původními snímky (1. vydání ,1920, A. Neubert)
• KALVA, Jaroslav: "Almanach automobilistů", 1924, Praha

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Kalva
• Postavy našeho motorismu
• Jaroslav Kalva - 60 let
• Národní technické muzeum Archiv pro dějiny techniky a průmyslu. Jaroslav Kalva