Jan Keller

Jan Keller (* 15. února 1942 Brno) je český evangelický farář, signatář Charty 77 a po sametové revoluci starosta Jimramova.

Jan Keller se narodil v Brně v rodině Josefa Kellera a Eleonory, rozené Tardyové, jako třetí ze čtyř sourozenců. Po skončení války se rodina přestěhovala do Prahy. Jan Keller vyrůstal v prostředí evangelické církve, v Praze na něj měl velký vliv vinohradský sbor této církve, zejména tamní tehdejší vikář Jan Šimsa. Rozhodl se studovat teologii a v letech 1959–1964 absolvoval Komenského evangelickou teologickou fakultu. Po studiu šel na dva roky na vojnu do Milovic, po návratu se na podzim 1966 oženil s Martou, rozenou Novotnou. Poté se přestěhovali do Kdyně na Šumavě, Keller zde jako duchovní nastoupil do svého prvního sboru od prosince 1966 nastoupil na svůj první sbor. Jeho předchůdcem zde byl Jakub Schwarz Trojan, jenž měl spolu s dalšími staršími kolegy z hnutí Nová orientace na něho velký vliv. Po srpnu 1968 byl Keller s rodinou několik měsíců v západoněmeckém Mainz-Kastelu, kde v rámci „Semináře pro církevní službu v průmyslové společnosti“ pracoval v továrně a zároveň mezi dělníky působil jako farář. Po začátku normalizace na jaře 1969 se rodina vrátila zpátky. V roce 1971 změnil farářské působiště a přestěhoval se do Jimramova. Na jaře 1977 podepsal i s ženou Martou Chartu 77 a k 31. březnu 1981 ztratil státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Od září 1981 ještě mohl působit v západočeském Černošíně, kam se přestěhoval, ale s koncem roku 1983 mu byl souhlas odebrán i zde. O prázdninách v roce 1983 organizoval v blízkém Zhořci dětský tábor, kvůli čemuž byl souzen, že tábor organizoval bez souhlasu okresního církevního tajemníka a porušil tím § 178 trestního zákona, soud ale nakonec vyhrál. V roce 1984 se s rodinou přestěhoval na statek Zbytov u Jimramova, který v roce 1978 zakoupili společně s manželi Dorkas a Vojenem Syrovátkovými, a Zbytov se stal místem setkávání evangelické mládeže. Keller pracoval v dělnických profesích, např. na pile či jako topič.

Nová píseň

Spolu s kolegou Bohdanem Pivoňkou inicioval vydání samizdatových křesťanských zpěvníků, které obsahovaly písně Miloše Rejchrta, Svatopluka Karáska a dalších. Zpěvníky se stále aktualizovaly a zdokonalovaly, až po čase ve spolupráci s dalšími kolegy vznikl souborný zpěvník Nová píseň, který se podařilo propašovat do Nizozemska a nechat jej tam vytisknout ve velkém nákladu. Závěrečné práce na tomto zpěvníku dělal Keller na Zbytově, do a z Holandska se pašoval přes Pavla Kaluse. Zpěvník dal základ pozdějšímu zpěvníku Svítá.

Po roce 1989

Po revoluci se zapojil do činnosti Občanského fóra v Jimramově a stal se až do listopadu 1998 starostou Jimramova. Zároveň dva roky sloužil v nedalekém Veselí. V letech 1999–2005 působil jako farář v Humpolci, kam se spolu se ženou přestěhoval, a od roku 2001 také jako náměstek seniora Horáckého seniorátu. Působil také v duchovenské službě ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Poté odešel do výslužby a trvale se vrátil na Zbytov, zároveň ale působí ve sboru ve Veselí.

1. ↑ PFANN, Michael. Jan Keller. Životopisný portrét se zřetelem k soudnímu sporu. In: HLAVÁČ, Pavel; KEŘKOVSKÝ, Pavel. Cesta církve IX. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2019. ISBN 978-80-87098-76-9. S. 97–109. (čeština)
2. ↑ informace na webu Evangnet.cz
3. ↑ Zpěvníček křesťanské mládeže – Nová píseň. In: HLAVÁČ, Pavel; MORÉE, Peter. Cesta církve V. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2012. ISBN 978-80-87098-32-5. S. 91–120. (čeština)
4. ↑ Příběh Marty Kellerové pro Paměť národa