Quick Facts
Pisces
Biography
Jan Herget (16. března 1945 Praha – 14. března 2019 Praha) byl český vědec a vysokoškolský pedagog, fyziolog, zaměřený na fyziologii a patologii dýchání. Patřil k zakladatelům 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zabýval se fyziologií, konkrétně výzkumu plicní cirkulace.
Životopis
Během vysokoškolského studia mezi lety 1962 –1968 se krátce zabýval fyziologií v rámci tělovýchovného lékařství. Od roku 1964 se začal věnovat studiu patologické fyziologie, když přestoupil na Ústav patologické fyziologie, vedený Otakarem Poupou. Promoval v roce 1968. Inspirací pro budoucí vědeckou činnost byl Otakar Poupa, který záhy emigroval, ale také Jiří Křeček a jeho práce. Pod vedením Františka Palečka využil svých dosavadních zkušeností a jeho celoživotním tématem se stala plicní cirkulace.
Absolvoval studijní pobyt v Sheffieldu za podpory nadace Wellcome Trust. Stipendium Francis B. Perker Fellow mu umožnilo koncem sedmdesátých let dvacátého století roční pobyt v na Sheffieldské univerzitě v Anglii.
V letech 1982–1983 se věnoval výzkumu plicní cirkulace v Cardiovascular and Pulmonary Research Lab (Kardiovaskulární plicní výzkumná laboratoř) na University of Colorado v Denveru.
V roce 1990 byl jmenován profesorem fyziologie a patologické fyziologie. V témže roce založil Ústav fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který vedl do roku 2014.
Po listopadu 1989 působil opakovaně jako proděkan pro vědu a zahraniční spolupráci. V roce 1990 založil a do roku 2014 vedl Ústav fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Během devadesátých let dvacátého století působil v Akademickém senátu Univerzity Karlovy.
Vědecká práce
Mezi jeho hlavní vědecké přínosy patří objev celoživotního ovlivnění plicní cirkulace nedostatkem kyslíku v době narození a zásadní podíl oxidačního stresu na patofyziologii plicní hypertenze, také výsledky výzkumu o roli modifikace pojivové složky cévní stěny při plicní hypertenzi a roli kyslíkových radikálů, oxidu dusnatého a jeho metabolitů a alveolárních makrofágů a žírných buněk.
Významný je jeho podíl na vzniku mechanismu péče o doktorandy biomedicínských oborů pražských fakult Univerzity Karlovy, který pod názvem Doktorské studijní programy biomedicíny propojil tři pražské lékařské fakulty s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, relevantními pracovišti Akademie věd České republiky a dalšími odbornými ústavy.
Jan Herget se také podílel na vzniku Grantové agentury ČR. V první polovině devadesátých let dvacátého století aktivně pracoval ve výboru Evropské společnosti fyziologie a patologie dýchání, před její fúzí do Evropské respirační společnosti.
Společně s Jiřím Widimským (31. března 1925 – 12. listopadu 2020) patřil k hlavním organizátorům čtyř mezinárodních konferencí „Pulmonary Circulation“ v Praze, poslední se uskutečnila v roce 1999.
Ocenění
- 2001 – Cena za nejlepší vědeckou publikaci České lékařské společnosti J. E. Purkyně za rozsáhlý přehledový text o roli oxidu dusnatého v patogenezi plicní hypertenze
- 2011 – Cena Roberta F. Growera Americké hrudní společnosti
Poselství
| „ | Mně doopravdy jde hodně o to, aby si tato fakulta ponechala to, čemu se říká vývojový aspekt. Aby nebyla pediatrická v tom smyslu, že dělá jenom dětské lékaře. Aby si nechala vztah k vývoji, vztah k dětem a i vztah k pediatrii. Abychom byli odlišní v tom, že umíme nejenom dospělého, teď právě když onemocněl, ale že naši studenti umějí pohlížet na nemoc v konsekvencích vývoje jedince. Aby si fakulta ve vědě, ve výuce mediků, ve všem svém činění nechala ono důležité pochopení individuálního vývoje jedince. To myslím, že je hrozně důležité a bylo by fajn, kdyby se nám to povedlo. | “ |
