Jakob Stabernak

Jakob Stabernak (20. července 1847 České Budějovice – 13. listopadu 1932 tamtéž) byl český stavitel.

Narodil jako syn tesařského tovaryše a vysloužilého vojáka s rentou ("patentálního invalidy") Adalberta Stabernaka a jeho ženy Rosalie rozené Lukschové, na Pražském předměstí v Českých Budějovicích. Poprvé se oženil ve svých 26 letech dne 15. listopadu 1873 v českobudějovické katedrále u sv. Mikuláše s 23 letou Veronikou Steinhäuslovou. Veronika však za necelý rok podlehla tehdy rozšířené tuberkulóze. Podruhé se oženil znovu u sv. Mikuláše 12. února 1876 s devatenáctiletou Katharinou Wortnerovou s niž měl pět dětí: syny Josefa (*1877), Ottu (*1878), Gustla (*1883) a Adolfa (*1886) a dceru Idu (*1880).

Jako stavební praktikant vstoupil 18. srpna 1861 do učení do firmy stavitele Josefa Kneissla. Po třech letech dne 21. srpna 1864 toto studium úspěšně ukončil. V Kneisslově kanceláři pracoval dále jako kreslič a od 1. ledna 1871 jako zástupce (jednatel) společnosti. Dne 10. března 1876 mu byla po 15 letech praxe udělena místodržitelstvím koncese. Téhož roku odešel od firmy Kneissl a založil vlastní stavební firmu, kterou aktivně vedl až přibližně do roku 1920. V té době postavil řadu staveb za některé obdržel v roce 1889 rytířský kříž Řádu svatého Silvestra se zlatou ostruhou od papeže Lva XIII. Od císaře Františka Josefa obdržel roku 1895 briliantovou jehlici s jeho podpisem. Byl činný i ve veřejném životě, když 25 let byl předsedou sdružení podnikatelů ve stavebnictví (Genossenschaft der Baugewerbe). Více než 50 let byl členem Sdružení vojenských vysloužilců (Militär-Veteranen-Verein), z toho 35 let předsedou, dále pak čestným předsedou. Mezi lety 1886 a 190 byl členem obecního výboru (Gemeindeausschuß), poté až do 1918 působil jako radní. Stal se čestným občanem Německého Benešova, Hodějovic, Homolí, Dobré Vody a Čtyř Dvorů. Je pochován na hřbitově u sv. Otýlie u jižní ohradní zdi.

• Činžovní dům v historizujícím stylu v Žižkově ulici v Českých Budějovicích (1885 - 1886)
• Kostel Svaté_rodiny (České_Budějovice) a přilehlý sirotčinec sester boromejek (1886 - 1888)
• Kostel Panny Marie Růžencové (České_Budějovice) kostel a klášter bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů) (dnes Žižkova ulice) (1899 - 1900)
• Kostel Božského srdce Páně (České_Budějovice) v Rudolfovské ulici (1903 - 1904)
• kostel a starobinec boromejek na Lannově třídě (dnes budova policie)
• městský chudobinec (dnes budova Krajského úřadu v ulici Boženy Němcové)
• kostel a klášter U sv. Josefa (dnes restituovaný majetek Školských sester Na Sadech)
• přestavbu ústavu hluchoněmých na Mariánském náměstí
• městský hřbitov s kaplí sv. Otýlie
• školu ve Štítného ulici
• chudobinec v Německém Benešově
• v Mladém místní kapli (na Náměstí Švabinského
• hřbitovní kaple v Mladém
• přestavbu biskupské rezidence v Biskupské ulici
• a různé jiné budovy továren, nádraží, místních kaplí apod..

Spolu se stavitelem Hauptvoglem

• Justiční palác (1902 - 1903)
• Tepelná elektrárna (dnes areál teplárny) (1907 - 1908)
• Německé gymnázium v České ulici (dnes české gymnázium)
• okresního úřadu i blízkého Stegmannova závodu (obojí vcelku je dnešní Krajský úřad)
• gymnázium v České ulici (1902—1903)

Spolu se stavitelem Johannem Stepanem a Hauptvoglem

• Německou obchodní školu (v dnešní Dukelské ulici)
• Dívčí lyceum (dnes budova Jihočeské univerzity v Dukelské ulici)
• Městská spořitelna v Krajinské ulici (1913)
• provedli rozšíření dělostřeleckých kasáren na Pražském předměstí.

Reference

Externí odkazy

• Životopis a obrazová příloha na stránce Kohoutí kříž
• Soubor regionálních autorit - Jihočeská vědecká knihovna
• Činžovní dům v Žižkově ulici na webu pamatkovykatalog.cz
• Jakob Stabernak v encyklopedii města České Budějovice
• Josef Hauptvogel v encyklopedii města České Budějovice
• Historie teplárny (dříve tepelné elektrárny)
• Historie Gymnázia Česká (dříve Německé gymnasium)