Hieronymus Schlik

Jeroným III. Šlik (německy Hieronymus III. Schlick nebo Hieronymus der Ältere Schlick, někdy nesprávně zmiňován jako Hieronymus Ferdinand Julius) byl český šlechtic z ostrovské linie šlechtického rodu Šliků, vystudovaný teolog, který proslul svou dvojí náboženskou konverzí a konfliktní povahou.

Život a činnost

Narodil se roku 1556 nebo 1557 jako druhorozený syn hraběte Jáchyma Šlika z vedlejší rodové linie, založené jeho dědečkem Jeronýmem II., a Jáchymovy manželky Lukrecie, rozené hraběnky ze Salmu.

V letech 1580-1582, tj. během studií a v počátcích kariéry si německy psal deník, který se dochoval a byl vydán tiskem. Studoval teologii na univerzitách v Oxfordu u mistra Lawrence Humphreye, kde roku 1579 dosáhl titulu bakaláře teologie, dále pokračoval v Marburgu. Své vzdělání dovršil na akademii v Ženevě u mistra Theodora Bezy, kde krátce působil jako vrchní reformní kazatel německé církve v kostele sv. Germana, a skončil na univerzitě v Basileji. Roku 1581 zamířil na Moravu, kde se 12. srpna 1581 za přítomnosti správce bratrského sboru v Ivančicích Jana Eneáše slavnostně přihlásil k učení Jednoty bratrské a ucházel se o přijetí mezi kazatele Jednoty bratrské. Když byl odmítnut, odjel do Kaiserslauternu ke dvoru kalvínce Jana Kazimíra Falckého, kde byl kazatelem.

Představitelé Jednoty bratrské jej odmítli přijmout i podtuhé s poukazem na jeho hašteřivé a vulgární vystupování a úskočnou povahu. V roce 1584 byl jmenován tajným radou Ludvíka V. vévody Württemberského. Roku 1585 se oženil s Annou Salomenou hraběnkou z Oettingenu, (1548-1599) neměli však žádné potomky.

Jeroným byl postupně horlivým stoupencem tří směrů reformované církve a agitoval pro ně ve svých kázáních na cestách po říši.

Jeroným III. bývá někdy nesprávně zmiňován jako Hieronymus Ferdinand Julius, poslední dvě křestní jména jsou však ve skutečnosti jména jeho bratrů Ferdinanda a Julia Šlikových. První z bratrů, Ferdinand, ženatý s Annou Zuzanou hraběnkou z Mannsfeldu zemřel bez potomků a druhý Julius byl otcem nešťastného Jáchyma Ondřeje, popraveného v roce 1621 na Staroměstském náměstí za účast na povstání proti panovníkovi.