Eduard Domluvil

Eduard Domluvil (1. ledna 1846 Moravičany – 9. března 1921 Valašské Meziříčí), byl římskokatolický duchovní, spisovatel a amatérský regionální historik, zabývající se především dějinami Rožnovska a Valašskomeziříčska. V letech 1892 až 1904 byl předsedou Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí.

Eduard Domluvil se narodil v Moravičanech u Mohelnice do rolnické rodiny Jana a Terezie Domluvilových. Nejprve studoval na brněnském gymnáziu, po jehož absolvování zahájil studium na teologické fakultě v Olomouci. Studium teologie završil v roce 1869, kdy byl vysvěcen na kněze a kdy začal působit jako kaplan v olomouckém kostele sv. Michala. Roku 1873 přijal místo profesora náboženství na státním gymnáziu ve Valašském Meziříčí, kde poté žil a tvořil až do své smrti. Výuku náboženství na tamním gymnáziu vedl do roku 1904.

Byl velmi aktivní v místním společenském životě a s nadšením se věnoval muzejnictví, regionální historii a národopisu. Na počátku roku 1884 stál spolu s Aloisem Mikyškou a Aloisem Kaplanem u zrodu Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí. Svými texty přispíval do Sborníku muzejní společnosti a intenzivně se podílel na rozšiřování muzejních sbírek. V roce 1893 vedl archeologický výzkum na vrchu Helštýně u Valašského Meziříčí, během kterého nalezl zlomky popelnice, pocházející z pohřebiště slezsko-platěnické fáze lužické kultury. Díky jeho činorodosti se Valašské Meziříčí stalo střediskem příprav valašské expozice na pražskou Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Roku 1892 byl zvolen předsedou Muzejní společnosti a tuto funkci zastával až do roku 1904.

Zemřel 9. 3. 1921 ve Valašském Meziříčí, kde byl i pohřben.

Je po něm pojmenovaná ulice ve Valašském Meziříčí.[1]

Postava Eduarda Domluvila vystupuje v povídce Poklad pátera Domluvila, kterou uveřejnil valašskomeziříčský dramatik a spisovatel Adolf Bogner ve své povídkové knížce Obrázky z valaských kútú (1943).

Ve svých knihách se zaobíral zejména dějinami a národopisem Rožnovska a Valašskomeziříčska. Své první dílo, knihu Paměti města Val. Meziříčí a městečka Krásna, napsal již pět let po svém příchodu na moravské Valašsko.

• Paměti města Val. Meziříčí a městečka Krásna (1877)
• Různé úvahy (1890)
• Čtení o průplavu dunajsko-oderském (1897)
• Obrazy ze života rolnického na Valašsku od XVI. do XIX. století (1900)
• Pomník zbudovaný vojínům raněným v bitvě u Slavkova a zemřelým v Meziříčí n. Bečvou (1901)
• Zašová (1908)
• Val. Meziříčský okres (1914) - Domluvilovo nejrozsáhlejší dílo. Kniha vyšla v Brně v rámci edice Vlastivěda moravská.

1. ↑ S.R.O., Bach systems. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
2. ↑ BALETKA, Tomáš; BALETKA, Ladislav. Valašské Meziříčí. První. vyd. Praha: NLN, 2017. 491 s. ISBN 978-80-7422-575-8. S. 16. 
3. ↑ MARTIŠKOVÁ, Ivana. Příběh zámku Kinských ve Valašském Meziříčí - Krásně. První. vyd. Vsetín: Muzeum regionu Valašsko, příspěvková organizace, 2012. 21 s. ISBN 978-80-87614-05-1. S. 18.