Carl Giskra junior

Karl svobodný pán Giskra (22. února 1864, Brno – 24. října 1919, Gersau, Švýcarsko) byl rakousko-uherský diplomat. Jako jediný syn brněnského starosty a rakouského ministra vnitra Karla Giskry byl v roce 1891 povýšen do stavu svobodných pánů, mezitím vstoupil do diplomatických služeb a nakonec byl rakousko-uherským vyslancem v Nizozemí (1911–1917).

Pocházel z moravské rodiny německého původu, byl jediným synem významného politika Karla Giskry (1820–1879). Studoval práva ve Vídni a v roce 1887 začal pracovat na dolnorakouské finanční prokuratuře, již v roce 1889 přestoupil do diplomatických služeb. Po složení předepsaných zkoušek zastával řadu nižších postů v různých evropských metropolích (Bukurešť, Lisabon, Bělehrad, Bern, Berlín). V roce 1905 byl jmenován vyslaneckým radou ve Washingtonu, ještě téhož roku byl ve funkci vyslance přeložen do Chile (1905–1906; zde fungoval zároveň jako diplomatický zástupce pro Peru a Bolívii). Následovala diplomatická mise v Mexiku (1906–1909), po návratu do Evropy byl vyslancem v Bulharsku (1909–1911) a nakonec v Nizozemí (1911–1917), v roce 1914 byl jmenován tajným radou. Z Haagu byl odvolán ještě během první světové války ze zdravotních důvodů a zemřel nedlouho poté. Byl nositelem Řádu železné koruny (1917) a Válečného kříže za civilní zásluhy (1916).

Spolu s matkou a sestrou Elisabeth (1867–1935) byl v roce 1891 za otcovy zásluhy povýšen do stavu svobodných pánů. V roce 1898 se ve Švýcarsku oženil s Američankou Helene Kingovou a měl s ní jedinou dceru Helenu (1901–1948), provdanou za německého diplomata Wernera von Ow-Wachendorf.

Literatura

• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů; Praha, 2015, 496 s. ISBN 978-80-905324-5-8

Externí odkazy

• Rodina Giskra dostupné online
• Karl Giskra na webu Encyklopedie dějin města Brna dostupné online