Biography
Also Viewed
The basics
Quick Facts
| Gender |
| ||||||
| Birth | 21 September 1796 | ||||||
| Death | 12 June 1848Prague (aged 51 years) | ||||||
| Family |
|
The details
Biography
Marie Eleonora Windischgrätzová, kněžna ze Schwarzenbergu (21. září 1796 – 12. června 1848, Praha) byla česká šlechtična z rodu Schwarzenberků, manželka zemského velitele a tzv. hrobaře revoluce Alfreda Windischgrätze.
Život
Narodila 21. září 1796 jako prvorozené dítě knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu a jeho manželky Pavlíny z Arenbergu. V mládí se o ni starala především matka, její výchova byla ovlivněna myšlenkami Jeana Jacquese Rousseaua, které sepsal ve spisu Emil čili o výchově. V roce 1810 však Pavlína umírá při požáru sídla rakouského velvyslance v Paříži a Eleonora se domnívala, že může za smrt své matky. Ta totiž původně z hořícího sálu vyběhla ven, ale vzápětí se vrhla zpátky, protože se domnívala, že tam zůstaly její dcery. V necelých jednadvaceti letech domov opustila, neboť se dne 16. června 1817 na zámku Hluboká provdala za knížete Alfreda Windischgrätze. Zajímavé je, že ve stejný den měla svatbu i její mladší sestra Pavlína, která si vzala knížete Eduarda Schönburg-Hartensteina.
Jelikož se do současnosti nedochovaly žádné jejich osobní deníky ani korespondence, zůstává jejich vzájemný partnerský život pro historiky neznámý. Během třicetiletého manželství se jim narodilo 5 synů a 2 dcery, přičemž nejstarší potomek přišel na svět již 9 měsíců po svatbě. V manželství se zaměřovala především na výchovu dětí.
V květnu 1848 byl Alfréd Windischgrätz povolán do Prahy, zde zjednal pořádek a potlačil projevy nespokojenosti Pražanů s absolutistickou vládou. Windischgrätz do Prahy přicestoval i s rodinou a ubytovali se jako obvykle v sídle na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu. Vzhledem k postupném přiostřování situace se kníže 8. června rozhodl uspořádat vojenskou přehlídku k demonstraci síly císařské armády. Pražané na to odpověděli 12. června velkou mší na Koňském trhu. Po mši se část Pražanů vydala před vojenské velitelství, kde v tu dobu pobýval Windischgrätz se svojí rodinou a přáteli. Potyčky s císařskými oddíly začaly už u Prašné brány a postupně se posouvaly Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí. O půl páté odpoledne se kněžna chtěla podívat, co se venku děje a přistoupila k oknu. Ještě než jej stihla otevřít, ozvalo se tříštění skla a kněžna se bezvládně skácela k zemi. Přivolaný lékař už mohl pouze konstatovat smrt.
K pohřbu kněžny došlo 10. července a uložena byla do rodové hrobky ve farním kostele sv. Václava v Tachově. Ještě předtím byly její ostatky vystaveny na tachovském zámku. Pohřbu se zúčastnil českokrumlovský vévoda a Eleonořin bratr Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kvůli situaci v Praze však nemohl být přítomen její manžel Alfréd Windischgrätz. V roce 1886 pak byly její ostatky přeneseny do nově vybudované hrobky v kapli Všech svatých v kladrubském klášteře.
Literatura
- Mgr. Kristina Popelka. Tak nám zabili kněžnu. Tajemství české minulosti. duben 2014, s. 48-51.
- BAJEROVÁ, Anna. Z české revoluce r. 1848. Praha : F. Topič, 1919.
- BAJEROVÁ, Anna. Svatodušní bouře v Praze r. 1848 ve světle soudního vyšetřování. Plzeň : K. Beníško, 1920.
- IVANOV, Miroslav. Podivuhodné příběhy. Praha : Práce, 1979.
- RUBÁŠOVÁ, Simona. Poslední rozloučení s kněžnou Marií Eleonorou Windischgrätz. Plzeň, bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Eva Mušková, Ph.D.. s. 59. Dostupné online.