Josef Burda

Legionář, důstojník československé armády a odbojář během druhé světové války
The basics

Quick Facts

IntroLegionář, důstojník československé armády a odbojář během druhé světové války
PlacesCzech Republic
isSoldier
Work fieldMilitary
Gender
Male
Birth20 March 1895, Dambořice, Hodonín District, Czech Republic
Star signPisces
The details

Biography

Podplukovník Josef Burda (20. března 1895 Dambořice – ?) byl legionář, důstojník československé armády a odbojář během druhé světové války.

Život

Mládí a první světová válka

Josef Burda se narodil 20. března 1895 v Dambořicích v dnešním hodonínském okrese. Mezi lety 1912 a 1914 studoval vyšší lesnickou školu v Písku. Odveden do c. k. armády byl 15. února 1915 k zeměbraneckému pluku v Sankt Pöltenu. V říjnu 1915 byl v hodnosti četaře poslán na ruskou frontu, kde v červnu 1916 padl na Volyni do zajetí. Již v srpnu téhož roku se přihlásil do Československých legií a v Borispolu nastoupil do důstojnické školy a v hodnosti praporčíka se stal velitelem čety u střeleckého pluku. V listopadu 1917 se přesunul do Francie přičemž se dobrovolně vzdal důstojnické hodnosti a stal se řadovým střelcem. I ve Francii však absolvoval důstojnickou školu a získal hodnost podporučíka a v srpnu 1918 se stal velitelem roty střeleckého pluku v Cognacu. Z Francie byl přemístěn do italského Foligna, kde byl v listopadu 1918 opět jmenován velitelem roty. V lednu 1919 byl přemístěn k Československé domobraně a v březnu téhož roku povýšen na kapitána.

Mezi světovými válkami

Po návratu do Československa nastoupil Josef Burda na post okrskového a posádkového velitele v Hodoníně a poté na post posádkového velitele a velitele praporu v Mikulově. V roce 1920 sloužil půl roku jako velitel praporu v Brně, poté se opět vrátil do Mikulova, kde mmj. vedl poddůstojnickou školu. V lednu 1921 byl i s jednotkou převelen do Fryštátu, kde sloužil až do roku 1929. Vzdělával se a hodnostně stoupal. V dubnu 1929 se přesunul přes Nový Jičín do Valašského Meziříčí na post prvního pobočníka velitele pluku. V září 1932 byl převelen do Místku na místo pobočníka velitele 16. brigády. Při cvičeních byl zařazován na vyšší funkce, na kterých se osvědčoval. Na jednom z nich utrpěl v roce 1935 při autonehodě zranění kolene. Od září 1936 působil jako zatímní velitel pěšího pluku v Michalovcích. 1. prosince 1936 byl v Michalovcích jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu a zároveň vojensko-technickým referentem u hlavního politického úřadu tamtéž. Jako jediný z velitelů praporů SOS organizoval obranu na dvou hranicích zároveň a to na polské na severu a maďarské na jihu. V lednu 1937 byl povýšen již na podplukovníka. V březnu 1939 již na žádost vlády Slovenského státu odrazil se svou jednotkou maďarský útok na Michalovce přičemž zatlačil nepřítele až do výchozích pozic u Užhorodu. Jednalo se o historicky poslední bojové vystoupení Stráže obrany státu. Nedlouho poté opustil Slovensko.

Druhá světová válka

Po návratu do Čech pracoval Josef Burda v Úřadu pro válečné poškozence v pražském Karlíně, v březnu 1941 byl přeložen do výslužby. V roce 1942 byl dvakrát vyslýchán Gestapem v Pečkově paláci ohledně jeho činnosti v SOS na Slovensku. Od roku 1943 pracoval v rámci totálního nasazení jako technický úředník v Praze, pomáhal při potravinové podpoře rodin politických vězňů. Od září 1944 byl napojen na Vojenské velitelství Velké Prahy Bartoš. Po vypuknutí Pražského povstání se hlásil v kasárnách Jiřího z Poděbrad, ale z důvodu nedostatku zbraní byl nejprve poslán domů. V další činnosti jej zablokoval postup jednotek SS, které prostor jeho bydliště zcela ovládly a zavedly úplný zákaz vycházení. Snažil se alespoň hlásit pohyb nepřítele a přes zadní trakty domů zorganizovat skupinu, která by se mohla v případě zlepšení situace zapojit do bojů. K úsekovému velitelství na Žižkově mohl být přiřazen až 8. května.

Po druhé světové válce

Od 10. května 1945 sloužil Josef Burda na velitelských funkcích v rámci Prahy. 3. srpna byl vyslýchán Obranným zpravodajstvím ve věci jeho působení za okupace a během povstání. Po únoru 1948 se stal nepohodlným a v roce 1950 byl z politických důvodů přeložen do výslužby, vystěhován z Prahy do Hřenska do nuzného bytu, podařilo se mu ale udržet si důchod.

Rodina

Josef Burda pocházel z učitelské rodiny. 15. listopadu 1921 se oženil s Ludmilou Vaníčkovou, manželství ale zůstalo bezdětné.

Odkazy

Literatura

  • Radan Lášek – Velitelé praporů SOS (Radan Lášek – Codyprint, Praha 2009, ISBN 978-80-903892-0-5)

Externí odkazy

The contents of this page are sourced from Wikipedia article on 02 Aug 2023. The contents are available under the CC BY-SA 4.0 license.