Jan Neuwirt

The basics

Quick Facts

PlacesCzech Republic
Gender
Male
Birth26 November 1927, Prague, Duchy of Bohemia, Czech Republic
Death31 December 1993Prague, Duchy of Bohemia, Czech Republic (aged 66 years)
Star signSagittarius
The details

Biography

Jan Neuwirt (26. listopadu 1927 – 31. prosince 1993 Praha) byl patofyziolog a experimentální hematolog, od roku 1990 profesor hematologie na Lékařské fakultě Karlovy univerzity a ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze.

Narodil se manželům Růženě, roz. Cífkové a Františku Neuwirthovým. Spolu s nimi a se starší sestrou Hanou, pozdější historičkou, vyrůstal v rodinné usedlosti U modrého hroznu, v Holečkově 48 na Smíchově. Tam také později žil i s manželkou Radanou a dvěma dcerami, Kateřinou a Annou, a v domácí péči zemřel.

Jan se brzy rozhodl stát se lékařem, jako otec František, stomatolog, a strýc Karel, urolog. Vystudoval a promoval na Lékařské fakultě Karlovy Univerzity (LF UK), kde se také seznámil se svou ženou Radanou, klinickou hematoložkou (*1927). Pak krátce pracoval v Plzni a v roce 1956 se vrátil do Prahy, aby nastoupil na Ústavu patologické fyziologie LF UK a začal svou dlouhou a plodnou kariéru v experimentální hematologii.

V roce 1970 uspořádal mezinárodní Symposium Erythropoieticum v Praze, které jeho ústavu i jemu přineslo mezinárodní vědecké uznání. Následovala další sympozia, která do Prahy přivedla další prvotřídní vědce.

V roce 1982 byl jmenován vedoucím katedry experimentální hematologie Ústavu hematologie a krevní transfuze (založen 1952), jehož se v roce 1990 stal ředitelem. Tam se zasloužil i o rozvoj molekulární biologie v ČR.

Byl členem Vědecké rady Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví a předsedou Grantové agentury Ministerstva zdravotnictví České republiky.

Je autorem a spoluautorem kolem tří set odborných příspěvků a řady monografií. Také Patofyziologie krve, která je jednou ze základních učebnic studentů lékařství v České republice a na Slovensku.

Byl vášnivým hráčem ledního hokeje, fotbalu a tenisu, ale lovu, vášni otce Františka, se vyhýbal.

Užíval jsem si jeho patofyziologických přednášek. S profesorem Janem Neuwirtem jsem začal pracovat v roce 1964 jako vysokoškolský student. S ním již pracovali další dva studenti, Přemysl Poňka a Jaroslav Prchal. Jan dostal knihu o erytropoéze [Jacobson LO, Doyle M, eds. Erythropoiesis. New York: Grune and Stratton, 1962] v době, kdy bylo velmi obtížné získat takové knihy, a pravděpodobně to byla jediná kopie v naší zemi. Pro mnohé by to byla dobrá příležitost učit se více než ostatní a udržovat zdroj těchto znalostí dobře skrytý. Je však charakteristické, že Jan dal knihu zcela k dispozici a později, když se k ní připojil Jaroslav Živný, jsme ji čtyři znali téměř srdcem. Tak dychtivě, že brzy byla téměř roztrhaná na kousky. Díky Janově štědrosti a jeho ujištění, že můžeme dělat vědu stejného kalibru, jaký je běžný ve světě, jsme byli přitahováni tajemstvím experimentální hematologie.
Jan přivítal závan svobody, který do naší země přišel v roce 1968, ale jeho nadšení ztěžovalo jeho život v sedmdesátých a počátkem osmdesátých let, kdy bylo naší fakultě zakázáno jeho povýšení. To byl důvod, proč odešel do Hematologického ústavu a transfuze krve, kde potřebovali, a ocenili, dynamického a jasného člověka, jakým Jan byl.
Jan si užíval týmových sportů, jako ledního hokeje a fotbalu. Pamatuji si jak jednou řekl: „Chtěl bych být trenérem.“ A byl to opravdu dobrý trenér: podpůrný, čestný, nesobecký, odvážný, osobně angažovaný a inteligentní. Jan mě velmi ovlivnil a upřímně doufám, že jeho dědictví bude v naší současné práci pokračovat. Jsem si jistý, že pokud někteří z mých mladých spolupracovníků dosáhnou vědeckého mistrovství, bude to Janova zásluha více než moje.
– Emanuel Nečas, patofyziolog UK, ve vzpomínkách na Jana Neuwirta, od začátků spolupráce v polovině 60. let
Jan zdědil mnoho vlastností svého otce. V životní dráze se stal také profesorem a úspěšným přednostou Ústavu hematologie a krevní transfuze. Otec i syn měli velmi podobné silné charisma. Oba přispěli k pokroku svého oboru. Jednu chybu však oba udělali, a to že nás k naší lítosti a ke škodě svého oboru předčasně opustili.
– Radana Neuwirtová, manželka, klinická hematoložka UK
The contents of this page are sourced from Wikipedia article on 22 Oct 2024. The contents are available under the CC BY-SA 4.0 license.