Jan Evangelista Nečas

Czech poet, judge and writer
The basics

Quick Facts

IntroCzech poet, judge and writer
PlacesCzech Republic
wasTranslator Poet Judge Writer
Work fieldLaw Literature
Gender
Male
Birth25 December 1849, Studnice, Czech Republic
Death30 January 1919Brno, Czech Republic (aged 69 years)
Star signCapricorn
The details

Biography

Jan Evangelista Nečas (25. prosince 1849 Studnice – 30. ledna 1919 Brno) byl český právník a soudce, básník a překladatel.

Život

Jan Evangelista Nečas (někdy též Neczas) se narodil ve Studnicích, dnes místní části Nového Města na Moravě; na domě čp. 21 má pamětní desku.

Oženil se s Adelhaid, dcerou Josefa Krupky. - Stal se otcem: Marie (* 19. srpna 1878 ve St. Bohumíně - + 22. srpna ve St. Bohumíně), Wladimira Josefa (* 29. června 1880 ve St. Bohumíně, čp. 3 - + 1882 v ?), ...

Od roku 1878 pracoval jako soudní adjunkt v Bohumíně, později se stal okresním soudcem ve Vyškově, Strážnici a Telči. V letech 1897–1904 byl radou zemského soudu v Těšíně, pak v Brně.

Při své soudcovské praxi byl literárně činný: překládal (zejm. z polštiny) a psal básně. Používal též pseudonymy Jan ze Studnic a J. Čas. Nepomíjel však ani tvorbu v oblasti práva. Šlo mu jednak o popularizaci práva, jednak o povznesení právnické jazykové kultury, a to obzvláště v čase, kdy se česká právní věda a praxe vymaňovala z nadvlády a tíživého vlivu němčiny. Jan Evangelista Nečas na tomto poli přispíval k obnově nebo vytvoření české právní terminologie, zejm. svou Terminologií, ale také svými příspěvky v časopise Právník, např. v rubrice Fukar (ročník 1892).

Dílo

Poezie

Z poezie Jana Evangelisty Nečase lze uvést:

  • Žně smrti (1905), soubor básní reagujících na Rusko-japonskou válku;
  • Od srdce k srdci : padesát projevů : řada milostných veršů na dopisnice a do památníků (1911).

Svých veršů používal i v boji za češtinu v oblasti práva. Časopis Právník otiskl přinejmenším dvě jeho krátké básně.

  • Versus memoriales k jurisdikční normě a civ. řádu soudnímu (1897).

Některé jeho verše jiní autoři zhudebnili, např.:

  • Ty mocný, silný, veliký (1905), dnes pod č. 905 součást Kancionálu. Společného zpěvníku českých a moravských diecézí; nápěv vytvořil Karel Eichler.

Překlady

Z překladů lze uvést:

Právnické dílo

  • Rádce pro poručníky a opatrovníky (1889);
  • Vzorce protokolů, rozsudkův a výměrů soudních k řízení spornému i nespornému (1892);
  • Deutsch-böhmische juridische Terminologie = Německo-české názvosloví právnické (1893), recenzi profesora Miřičky je v časopise Právník (1892, str. 574), dále v Právníku (1893, str. 693 a 732);
  • Praktické porady a pokyny právní (1894), zde [Nečas] chce rozšířiti v lidu nejelementárnější vědomosti o právu a správě spravedlnosti. Způsobem každému snadno pochopitelným vysvětluje, jak zřízeny jsou soudy, kdo jest oprávněn sepisovati právní spisy, co se děje se spisy k soudu podanými, jaké následky má zmeškání stání nebo zanedbání lhůty, jak zřízeny jsou knihy pozemkové aj.;
  • Naše nové řízení bagatelní před soudy okresními a živnostenskými (1898);
  • Německo-české názvosloví právnické (1900);
  • Malá čítanka právnická (1907);
  • Čítanka o našem právu : pro náš lid (1911).

Z časopisu Právník

  • Názvosloví právnické (1890, str. 831);
  • Fukar (1892, str. 71, 144, 179 a 215);
  • K češtině právnické (1893, str. 811);
  • v ročníku 1894, str. 672 Nečas brojí proti užívání neosobních obratů na způsob „obecní úřad se žádá“, „strany a svědkové se volají“, „důkaz se připouští“ a navrhuje za ně konkrétní náhrady jako „soud povoluje, povoleno jest, máte povoleno“, místo „o tom uvědomují se“ navrhuje „věztež o tom“, dnes „na vědomí“;
  • v ročníku 1896 Nečas referuje o nových českých překladech nových rakouských zákonů. Na str. 599 pak např. kritizuje překlad německého Bekämpfung (eines Anspruches...) jako „porážení“ a místo tohoto příliš drsného, hrubou sílu připomínajícího překladu navrhuje „příhodnější obraz od stromu vzatý: mocně působícími důvody mohou býti nárok, tvrzení, odvolací důvody vyvráceny“, jak je zvykem říkat dnes;
  • Spravedlnost základ říší! (1905, str. 674), báseň k neutěšeným jazykovým poměrům ve Slezsku;
  • Sbírej, kdo jsi české řeči ctitel! S germanismy roztrhl se pytel! (1907, str. 108), brusičsky laděná báseň.

Reference

Externí odkazy

The contents of this page are sourced from Wikipedia article on 23 Jun 2020. The contents are available under the CC BY-SA 4.0 license.