Gustav Roob

Czech conductor, composer and violoncellist
The basics

Quick Facts

IntroCzech conductor, composer and violoncellist
PlacesCzech Republic
wasMusician Conductor Composer Cellist
Work fieldMusic
Gender
Male
Genres:Classical music Opera Operetta
Instruments:Cello
Birth29 January 1879, Lochovice, Czech Republic
Death11 September 1947Karlovy Vary, Czech Republic (aged 68 years)
Star signAquarius
The details

Biography

Gustav Roob, pokřtěn Augustin Václav Tomáš Roob (29. ledna 1879 Lochovice – 11. září 1947 Karlovy Vary), byl český hudební skladatel.

Život

V dětství přišel o otce a rodina se z Lochovic přestěhovala do Prahy. Navštěvoval hudební školu na Smíchově. Vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violoncello a skladbu u Antonína Dvořáka. Vojenskou službu absolvoval u vojenské hudby 88. pěšího pluku v Praze a později u 63. pěšího pluku v Bystřici v Sedmihradsku. Tam byl v roce 1900 jmenován kapelníkem. V té době byl nejmladším kapelníkem v rakouské armádě. S plukem putoval do Pljevlje v dnešní Černé Hoře.

Po návratu do Čech se stal členem orchestru České filharmonie a po čtyřech letech v orchestru Německého divadla v Praze. Nějakou dobu byl učitelem hudby v rodině knížete Maxe Egona II. Fürstenberga na zámku v Lánech. Posléze žil v Hořovicích a živil se jako učitel hudby. Spolupracoval s amatérskými divadelními a loutkohereckými soubory. Psal pro ně scénickou hudbu. V roce 1947 utonul nešťastnou náhodou v Ohři. Rukopisná pozůstalost je uložena v Českém muzeu hudby v Praze.

Dílo (výběr)

Roob byl velmi plodný skladatel a šíře jeho záběru je obdivuhodná. Zkomponoval na 380 číslovaných skladeb. Psal skladby pro klavír, komorní hudbu, symfonie, kantáty, opery, operety, pantomimy atd. Několik prací získalo ceny Českou akademií věd a umění a Magistrátem hlavního města Prahy.

Klavírní skladby

  • Zvuky melancholie op. 25
  • Poetické nálady op. 27
  • Humoreska (z opery Čertova mlýnice)
  • V zlatých strunách (1919],
  • Notturna I. a II. (1921)
  • Miniatury op. 74 (1923)
  • 4 poetické nálady op. 212
  • 2 ukolébavky (pro prasynovce Petra Roba)

Komorní skladby

  • 6 Morceaux caracteristiques op. 3 (1909)
  • Česká humoreska pro housle a klavír (1923)
  • Notturno op. 21 pro housle, violoncello a harfu
  • 4 smyčcové kvartety „fantastické“
  • Pathetický smyčcový kvartet

Orchestrální skladby

  • Svatební košile (symfonická báseň, 1906)
  • Tajemná hrana op. 38 (podle básně Josefa Wenziga, 1911)
  • Bitva u Lipan op. 290 (1928)
  • Mír op. 290 (1928)
  • Symfonie fis-moll
  • Symfonie g-moll
  • Rumunská suita op. 30 (1905)
  • 4 dramatické ouvertury

Písně

  • Romantické sny op. 47 (7 písní v tónu baladickém, Karel Hynek Mácha)
  • Dvě písně op. 48 (Percy Bysshe Shelley)
  • Štěstí (slova Quido Maria Vyskočil)
  • Na ztlumených strunách op. 63 (1923)
  • Dědovy písně op. 129

Pantomimy

  • Paní Modrovouska op. 58 (1910, scénář Quido Maria Vyskočil)
  • Frýdštejn op. 66 (1917)
  • Z mé duše op. 79 (1918)
  • Bílý páv op. 260 (1926, Quido Maria Vyskočil)
  • Upír
  • Dítě

Opery

  • Krista (libreto B. Ludvík, 1909 až 1910,)
  • Skaláci, op. 46 (libreto B. Ludvík, 1909)
  • Srdce Pikangovo op. 51 (Julius Zeyer, 1909,)
  • Host op. 54 (Q. M. Vyskočil ,1910/11)
  • Ovčákova kletba op. 76 (1918)
  • Mrtvý vítěz op. 81 (M. Richardi, 1919)
  • Ve tmách života op. 94 (Arnošt Czech z Czechenherzu, 1921)
  • Babiččina Viktorka op. 97 (Fr. Heran)
  • Duše zvonů (velikonoční zázrak o 3 obrazech, Q. M. Vyskočil, 1924)
  • O vůdcovství op. 214 (Q. M. Vyskočil, 1924,)

Komponoval také hudbu k sokolským cvičením a pochodům, mužské sbory. Napsal hudbu pro melodram K. Barocha: Tyrš a scénickou hudbu pro uvedení Goethova Fausta (1932). V rukopise zůstalo ještě několik oper a operet, melodramy a kantáty (např. Kantáta ruská na námět Rudolfa Medka).

Žijící příbuzní

  • prasynovec Petr Rob
  • pra pra neteř Lucie Robová Volemanová
  • pra pra pra synovoce Vít Voleman

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Wolfgang Suppan, Armin Suppan: Das Neue Lexikon des Blasmusikwesens, 4. Auflage, Freiburg-Tiengen, Blasmusikverlag Schulz GmbH, 1994, ISBN 3-923058-07-1
  • Emil Rameis: Die Österreichische Militärmusik von Ihren Anfängen bis zum Jahre 1918, in: Alta Musica, Band 2, Internationale Gesellschaft zur Erforschung und Förderung der Blasmusik, (IGEB), Tutzing, Hans Schneider Verlag, 1976, ISBN 3-7952-0174-8 ISBN 978-3-7952-0174-6
  • Joseph Damański: Die Militär-Kapellmeister Österreich-Ungarns - Illustriertes biographisches Lexikon, Leipzig: Paltur, 1904, 144 p.

Reference

Externí odkazy

The contents of this page are sourced from Wikipedia article on 24 Apr 2020. The contents are available under the CC BY-SA 4.0 license.