Biography
Gallery (1)
Lists
Also Viewed
Quick Facts
Intro | Czech lawyer and politician | |||
Places | Czech Republic | |||
was | Educator Judge | |||
Work field | Academia Law | |||
Gender |
| |||
Birth | 27 July 1874, Sedlčany, Czech Republic | |||
Death | 5 June 1942Kobylisy Shooting Range, Czech Republic (aged 67 years) | |||
Star sign | Leo | |||
Politics: | Czechoslovak National Democracy | |||
Family |
| |||
Education |
|
Biography
Bohumil Baxa (27. července 1874 Sedlčany – 5. června 1942 Praha-Kobylisy) byl český a československý ústavní právník, profesor československých právních dějin, rektor Masarykovy univerzity a děkan její právnické fakulty, politik a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou národní demokracii.
Jeho bratrem byl československý politik a pražský primátor Karel Baxa.
Život
Vystudoval Akademické gymnázium v Praze, roku 1897 Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity a krátce studoval i na Vídeňské univerzitě a na univerzitě v Heidelbergu. V roce 1905 získal doktorát také na filozofické fakultě, kde se věnoval historii.
Dne 22. listopadu 1902 se oženil s Vilémou (Blankou) Kesslerovou (1877–??), se kterou měl dceru Libuši (* 1905) a syna Bohumila (* 1906). Začal publikovat odborné články z právní historie a roku 1909 se habilitoval pro říšské dějiny rakouské a o pět let později pro všeobecné a rakouské právo státní. V roce 1919 přešel z pražské univerzity na nově zřízenou Masarykovu univerzitu v Brně, kde byl po dvacet let řádným profesorem československých právních dějin a kde působil opakovaně jako děkan tamní právnické fakulty. V letech 1931–1932 byl rektorem Masarykovy univerzity, vyučoval ovšem taky na Vysoké škole obchodní v Praze (od roku 1923) a na Svobodné škole politických nauk (od roku 1928). Ve vědecké činnosti u něj prvotní zájem o právní historii postupně ustoupil bádání převážně nad otázkami ústavního práva.
Původně jej ovšem zajímala justice, už v roce 1901 se stal čekatelem u okresního soudu a o devět let později byl jmenován okresním soudcem v Praze, aby v roce 1918 přešel k zemskému soudu. Ačkoli už o rok později soudnictví opustil a přešel na univerzitu do Brna, ještě v letech 1923–1925 se stal členem Státního soudu.
Angažoval se výrazně i v politice, původně jako člen mladočeské strany, později Národní demokracie. V roce 1917 se stal členem komise pro ústavní reformu, jež fungovala při Národním výboru. Po vzniku republiky byl expertem, který spolupracoval s Revolučním národním shromážděním na vypracování parlamentních jednacích řádů. V parlamentních volbách v roce 1925 získal za volební kraj brněnský, jihlavský a uhersko-hradišťský senátorské křeslo v Národním shromáždění. Senátorem byl do roku 1929. Byl odpůrcem župního zřízení, kritizoval zrušení zemí s poukazem na jejich veřejnoprávní charakter a historickou tradici. Jeho argumenty byly později využity při návratu k zemskému zřízení. Počátkem 20. let 20. století patřil k nacionalistickým politikům národní demokracie, kteří jevili sympatie k začínajícímu hnutí českých fašistů. V Brně se okolo něj vytvořila buňka Národního hnutí čítající cca 500 osob. Z těchto skupin se později vyvinula Národní obec fašistická.
Byl předsedou československé sekce Meziparlamentní unie Společnosti národů. Historik Marek Waic ho ve své knize Sokol v české společnosti 1862–1938 řadí mezi vlivné členy Sokola. V roce 1939 odešel z Masarykovy univerzity a přešel do Prahy, kde působil coby předseda Ústředí veřejných zaměstnanců. Působil v odbojové organizaci Obrana národa a za stanného práva v období heydrichiády byl zatčen a popraven na Kobyliské střelnici. V roce 1946 mu byl in memoriam udělen Československý válečný kříž.
Dílo
Některá díla:
- K dějinám veřejného práva v zemích Koruny české (1906)
- Inkolát a indigenát v zemích Koruny české od roku 1749–1848 (1908)
- Ústavní listina Republiky československé a vliv cizích ústav (1921)
- Zákon o župním zřízení a jeho nedostatky (1922)
- Parlament a parlamentarismus (1924)
- Dějiny veřejného práva ve střední Evropě od roku 1848 (1926 a 1932)
- Dějiny práva na území Republiky československé (1935)
Podílel se také na zpracování Slovníku veřejného práva československého a přispěl historickým výkladem do Sedláčkova a Roučkova komentáře k obecnému zákoníku občanskému.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Baxa ve Wikimedia Commons
- Autor Bohumil Baxa ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Baxa
- Digitalizovaná díla Bohumila Baxy v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- (česky) Bohumil Baxa v Národním shromáždění v roce 1926