Bedřich Stefan

Czech medailer, sculptor and university educator
The basics

Quick Facts

IntroCzech medailer, sculptor and university educator
A.K.A.Bedrich Stefan Friedrich Stefan
A.K.A.Bedrich Stefan Friedrich Stefan
PlacesCzech Republic
wasArtist Educationalist Sculptor
Work fieldArts Academia
Gender
Male
Birth9 December 1896
Death31 March 1982 (aged 85 years)
Family
Spouse:Hana Wichterlová
The details

Biography

Bedřich Stefan (9. prosince 1896 v Královských Vinohradech (nyní Praha) – 31. března 1982 v Praze) byl český sochař, medailér a profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Život

Bedřich Stefan se narodil v rodině drážního úředníka Bedřicha Stefana (1860—??) a matky Marie, rozené Havlenové (1871—??). Byl prostřední ze tří dětí.

V letech 1911–14 se učil v Praze štukatérem a navštěvoval večerní kursy kreslení na uměleckoprůmyslové škole (prof. Luděk Wurzl, J. Plichta). Roku 1914 byl přijat ke studiu u prof. Josefa Drahoňovského a Bohumila Kafky a po přerušení v letech 1917–19 (vojenská služba) požádal prof. Otakara Španiela, aby mohl dokončit studia v jeho ateliéru.

V letech 1919–1923 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění u Jana Štursy a po absolvování studia se stal roku 1924 pomocníkem Otto Gutfreunda. Obdržel roční stipendium francouzské vlády a v letech 1925–1926 navštěvoval v Paříži kursy aktu v Grande Chaumiére a několik měsíců pracoval jako kreslič v ateliéru Le Corbusiera. Do Paříže se vracel během 30. let každoročně.

Po návratu do Prahy získal některé významné veřejné zakázky na reliéfní výzdobu budov (Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1928, Kostel sv. Václava ve Vršovicích, 1930–33).

Za války stavěl svůj vlastní ateliér. Dne 28. listopadu 1942 uzavřel v Prostějově sňatek se sochařkou Hanou Wichterlovou (1903—1990). Od roku 1946 do roku 1958 byl profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde mezi jeho žáky patřili například Václav Frydecký nebo Jiří Seifert.

V roce 1966, u příležitosti 70. narozenin, byl vyznamenán Státní cenou za plastiky pro památník v Lidicích a jmenován Zasloužilým umělcem.

Stefan vystavoval poprvé roku 1922 se skupinou Devětsil a od roku 1930 s SVU Mánes. První samostatnou výstavu měl až roku 1980 v Národní galerii (Belveder). Jeho komorní plastiky vystavila roku 2001 Galerie Millenium.

Bedřich Stefan zemřel 31. března 1982 v Praze ve věku 86 let.


Dílo

Bedřich Stefan, Dívka s absintem (1924), Národní galerie v Praze

Závěrem studia ve Štursově ateliéru na Akademii vznikla podobizna Vincence Makovského (1922/3) a komorní plastika Sedící (1923), s níž se ucházel o stipendium v Paříži.

Podobně jako jiné Štursovy žáky, přitahovala Stefana osobnost Otto Gutfreunda, který se roku 1920 vrátil do Prahy a pracoval v zapůjčeném ateliéru Stefanova spolužáka Jana Laudy. Stefan se stal roku 1924 Gutfreundovým spolupracovníkem.

Na počátku 20. let rozvíjel Stefan obvyklé motivy sociálně civilního umění – ženy při běžné denní činnosti, sportovní a motoristické náměty (Matka myjící dítě, 1924, Oprava pneumatiky, 1924). Estetice poetismu se přibližuje jeho polychromovaná plastika z pálené hlíny Dívka s absintem (1924, NG). V Paříži se Stefan zajímal i o primitivní umění a přivezl s sebou do Prahy africké masky pocházející z Libérie a Pobřeží slonoviny (fotografoval J. Sudek). Společně s architektem Josefem Havlíčkem navrhl v roce 1924 hraniční orientační sloupy, které byly následně osazeny u československých hraničních přechodů.

Bedřich Stefan, Sedící (1929), OG Liberec

Po návratu z Francie se stejně jako Gutfreund zabýval otázkami abstraktní sochařské formy a postupně dospěl až k radikální redukci základního tvaru lidské figury v mramorovém Torzu III (1929).

Podněty kubismu, projevující se geometrizovaným obrysem a rytmizací konvexních a konkávních ploch, jsou patrné na reliéfech pro Právnickou fakultu v Praze (1927–28). Ještě radikálnější jsou jeho komorní plastiky, v nichž volně nakládá s prostorovými plány a průniky ploch, propojením vnitřního a vnějšího prostoru a užívá expresivní modelaci detailů (Harlekýn, 1926, Ležící, 1927-28, Sedící, 1929).

Bedřich Stefan, Křížová cesta (1930-33), Veroničina rouška, opuka

V realizacích pro architekturu má významné místo reliéfní cyklus 14 zastavení Křížové cesty v Gočárově funkcionalistickém kostelu sv. Václava ve Vršovicích, který vznikal v letech 1930–33.

V následujících reliéfech pro Ředitelství drah v Hradci Králové (1933) a Pojišťovnu Lípa v Praze (po 1936) se Stefan vrátil ke klasicizujícím formám a navázal na práce svých předchůdců Bohumila Kafky a Josefa Mařatky. Ve stejné době vytvořil realistické oficiální portréty Kamila Krofty (1936) a Josefa Jana Friče (1939–40). U soutěžních návrhů pro chrám sv. Víta a Národní památník na Vítkově se vrátil k monumentalitě a strohosti výrazu v reakci na vnější ohrožení státu.

Bedřich Stefan, Orantka (1940-55), mramor, Kostel Nejsvětějšího srdce Páně
Bedřich Stefan, Dobrý pastýř (1940-49), mramor, Kostel Nejsvětějšího srdce Páně

Během druhé světové války se Stefan věnoval návrhům plastik pro Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, náhrobku svého přítele, malíře Aloise Wachsmanna, a vytvořil monumentální mramorovou sochu Země (1946) pro halu Zemské banky v Praze.

Bedřich Stefan, Žena s růží (1959), Lidice

V poválečných letech Stefan předložil návrh pomníku padlým a spolu s architektem Františkem Markem získal prvenství v soutěži na koncepci pietního území v Lidicích. Vytvořil zdejší plastiky Žena s růží, 1959 či Matka s dítětem, 1965, a dále znaky zničených měst a další architektonické prvky. V následujících letech podal soutěžní návrhy na nové mince, plakety a medaile (ČSAV, NM, NG) a pracoval s keramikou. Kromě dekorativních reliéfů pro budovy v Kladně vytvořil vázu pro československý pavilón na Expo 58 v Bruselu. V Příbrami v letech 1956–58 vytvořil vysoký pískovcový reliéf pro průčelí kulturního domu. Z šedesátých let pochází série návrhů pro kašnu před Salmovským palácem na Hradčanském náměstí (Setkání u pramene 1966–72), která se ovšem nerealizovala. Navržené pískovcové sousoší bylo nakonec umístěno v parku v Dejvicích.

Setkání u pramene, Evropská, Praha 6

Ocenění

  • 1955 pamětní mince k 10.výročí osvobození ČSR, 2. cena,
  • 1966 Laureát státní ceny, Zasloužilý umělec

Zastoupení ve sbírkách

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře
  • Uměleckoprůmyslové museum v Praze
  • Národní muzeum
  • Památník národního písemnictví
  • Moravská galerie v Brně
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Galerie umění Karlovy Vary
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Východočeská galerie v Pardubicích
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Realizace (výběr)

Bedřich Stefan: Nové právo, Římské právo (1927-28), reliéfy na štítu Právnické fakulty UK, Praha
Bedřich-Stefan-(1929), Jan Roith (2010)-Sv.-Václav
  • 1928 Reliéfy pro průčelí, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
  • 1930-33 Křížová cesta, Kostel sv. Václava ve Vršovicích
  • 1933 Vlys pro průčelí Ředitelství drah v Hradci Králové
  • 1936 Reliéf pro interiér pojišťovny Lípa v Praze
  • 1940 Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady), Dobrý pastýř, Orantka, sv. Kryštof
  • 1959 Žena s růží, Památník Lidice
  • 1965 Žena s dítětem, Památník Lidice
  • 1972 Setkání u studně, Evropská tř., Praha

Výstavy

Autorské

  • 1980 Bedřich Stefan: Výběr z díla, Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha
  • 2001 Bedřich Stefan: Komorní dílo / Intimate Work, Galerie Millennium, Praha

Společné (výběr)

  • 1930 Secese z Mánesa, Topičův salon (1918-1936), Praha
  • 1937 50 let Mánesa, Mánes, Praha
  • 1937 L'art moderne tchécoslovaque, Galerie Jean Charpentier, Paříž
  • 1946 České moderní sochařství od Gutfreunda k Wagnerovi, Galerie Jos. R. Vilímek, Praha
  • 1963 Sociální umění dvacátých let, Galerie umění Karlovy Vary
  • 1968 České sochařství 19. a 20. století, Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha
  • 1968 Sculpture tchècoslovaque de Myslbek à nos jours, Musée Rodin (Hôtel Biron), Paříž
  • 1970 Tschechische Skulptur des 20. Jahrhunderts: Von Myslbek bis zur Gegenwart, Schloß Charlottenburg - Orangerie, Berlín
  • 1971 Umění a doba - České umění dvacátých let, Valdštejnská jízdárna, Praha, Palác Kinských, Praha
  • 1971 Jan Štursa a jeho žáci, Dům umění, Olomouc
  • 1988 Tschechische Kunst der 20er und 30er Jahre: Avantgarde und Tradition, Mathildenhöhe Darmstadt
  • 1996 Ostrov: České výtvarné umění 1918-1938 ze sbírek Českého muzea výtvarných umění, Galerie Zámeček, Příbram, Dům U Černé Matky Boží, Praha
  • 2003 Ejhle světlo / Look Light, Moravská galerie v Brně, Jízdárna Pražského hradu, Praha
  • 2006 Abstrakce první poloviny 20. století ze sbírek Galerie hlavního města Prahy, Dům U Zlatého prstenu, Praha

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

  • Šetlík Jiří, 1961, Bedřich Stefan, 66 s., Nakl. ČVU, Praha
  • Wittlich Petr , 1978, České sochařství ve XX. století (1890 - 1945), SPN, Praha
  • Bedřich Stefan: Výběr z díla, 1980, Frič J , Procházka V, 92 s., Národní galerie v Praze
  • Rousová Hana , 2002, Vademecum (Moderní umění v Čechách a na Moravě (1890 - 1938)), Gallery, Praha, ISBN 80-86010-62-7

Externí odkazy

The contents of this page are sourced from Wikipedia article. The contents are available under the CC BY-SA 4.0 license.