Alois von Call

Alois von Call (25. února 1791 Bolzano – 5. listopadu 1866 Štýrský Hradec) byl rakouský politik z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Pocházel ze starobylého tyrolského šlechtického rodu. Ve věku 10 let ztratil otce. Vystudoval práva na Univerzitě v Innsbrucku a titul doktora práv získal na Univerzitě v Pavii. Roku 1811 nastoupil na praxi na generální prokuraturu v Trentu. Z návratem rakouské armády do jižního Tyrolska o dva roky později ale o své místo přišel. Roku 1814 se stal koncipistou v úřadu prezídia zemského gubernia v Innsbrucku. V roce 1820 byl povolán jako dvorní koncipista k sjednocené dvorní kanceláři do Vídně. Roku 1821 se stal policejním delegátem ve Veroně, tedy faktickým ředitelem policie pro toto město a jeho okolí. Roku 1826 získal titul c. k. rady. Ve Veroně působil do roku 1829. Do roku 1831 pak pracoval na policii v Miláně. Roku 1832 se stal guberniálním radou a policejním ředitelem v Terstu. V listopadu 1843 byl povýšen do rakouského rytířského stavu a v říjnu 1844 se stal generálním policejním ředitelem v Benátkách. Roku 1849 se uvádí jako svobodný pán Alois von Call, c. k. dvorní rada v Bolzanu.

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Merano. Tehdy se uváděl coby c. k. dvorní rada a policejní ředitel. Řadil se ke sněmovní levici. Podle jiného zdroje náležel ke sněmovnímu středu a byl politickým spojencem Franze Serapha von Stadiona.

V roce 1850 se stal opět policejním ředitelem v Trentu. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův a roku 1851 povýšen na svobodného pána (barona). Roku 1853 odešel do penze. Žil na svých statcích, od roku 1857 v Štýrském Hradci.

Zemřel v listopadu 1866.

Odkazy

Reference

1. ↑ BENONI, Cäsar. Alois freiherr von Call-Rosenburg-Kulmbach gestorben zu Graz am 5. november 1866: nachruf eines freundes. [s.l.]: [s.n.], 1866. 18 s. Dostupné online. S. 3-18. (německy) 
2. ↑ Sterbefälle. Wiener Zeitung. Listopad 1866, čís. 273, s. 5. Dostupné online. 
3. ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 36. (německy) 
4. ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 74. (německy) 
5. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. (německy) 
6. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky)